1. V kolik hodin bude turnaj začínat?

2. V kolik hodin kdo z poÅ™adatelů pÅ™ijde na místo konání a začne s přípravou hÅ™iÅ¡Å¥?

3. Kdy příprava bude určitÄ› hotová – od jaké hodiny může být v propozicích turnaje uvedena možnost tréninku?

4. Kolik připravíme důlků?

5. Kdo vezme věci potřebné na přípravu hřiště, kdo věci pro průběh turnaje (jako herní plány)?

6. Jaké budou úkoly jednotlivých lidí v průbÄ›hu příprav a průbÄ›hu turnaje?

7. Budou poÅ™adatelé jen organizovat nebo také hrát? Pokud i hrát, jak se budou mezi sebou střídat?

8. Jaký herní plán zvolíme?

9. Jaké chceme na turnaji ceny?

10. Kolik bude startovné a pokud nÄ›jaké peníze zbudou, co s nimi?

11. Jaké formuláře použijeme pro přihlášky do turnaje?

12. Pokud chceme udÄ›lat reklamu svému klubu, jakým způsobem oslovíme nováčky, kteří jeÅ¡tÄ› v Å¾Ã¡dném klubu nejsou? Máme pro nÄ› nÄ›jaké letáčky?

13. Jakým způsobem zajistíme propagaci turnaje?

14. Kdo bude kontaktní osoba uvedená v propozicích turnaje?

15. Uděláme vedle hřišť tréninkové důlky? Kde a kolik?

16. Máme kuličky na půjčování či rozdávání pro nováčky?

17. Kam a pomocí čeho vyvěsíme informace pro hráče?

18. Kam to půjdeme oslavit, až celý turnaj zvládneme výtečně zorganizovat? :o)

PÅ™ehled rozhodnÄ› není vyčerpávající, má být pouze základním vodítkem. Dle vaÅ¡ich konkrétních plánů jistÄ› pÅ™ijdete na další otázky hodné zodpovÄ›zení v dobÄ› plánování turnaje.

ZjednoduÅ¡enÄ›: dvojitý pavouk (double elimination system) spočívá v tom, že na rozdíl od klasického vyÅ™azovacího systému hráč nevypadne po první prohÅ™e, ale až po druhé. Čím vícekrát do té doby vyhraje, tím lépe se umístí. Snižuje se tak prvek náhody – pokud nÄ›kdo narazí na velmi dobrého soupeÅ™e, s kterým prohraje, další zápasy absolvuje s tÄ›mi, kteří mají na kontÄ› také jednu porážku.

A nyní již konkrétnÄ›ji. V první Å™adÄ› se část soutÄ›zního pole nasadí. Pavouk je koncipován tak, aby nejlepší 2 hráči na sebe narazili až na konci (pokud neprohrají). PodobnÄ› je tomu na dalších pozicích – 1. a 4. hráč a 2. a 3. na sebe mohou narazit až kolo pÅ™ed koncem (opÄ›t samozÅ™ejmÄ› za pÅ™edpokladu, že neprohrají) atd. Zpravidla se nasazuje 1/4 startujících, na M ÄŒR to bývá 1/2. Na ostatní pozice se hráči dolosují náhodnÄ›.

VítÄ›zové zápasů postupují v pavouku dále (stejnÄ› jako u klasického vyÅ™azovacího systému), poražení putují do levé části pavouka. Pokud prohrají v prvním kole, jsou v levém pavouku až na jeho konci (mají to do finále nejdále), pokud prohrají pozdÄ›ji, tak v levé části pavouka jdou na pozice bližší k finále. VítÄ›z levé části pak sehraje finálový zápas s vítÄ›zem pravé části pavouka.

Ve finále platí pravidlo, že hráč z leva musí vyhrát 2 zápasy, aby se stal vítÄ›zem turnaje, zatímco ten z prava pouze jeden. Logika tohoto pravidla spočívá v tom, že hráč z prava musí stejnÄ› jako ostatní prohrát 2×, aby byl vyÅ™azen.

Zjistit konečné umístÄ›ní je velmi snadné. Podívejte se, kam až jste se v pavouku probojovali. NahoÅ™e nad vaším jménem pak najdete napsané umístÄ›ní. Protože mnoho hráčů končí na společné pozici (napÅ™. 5. – 6. místo, 13. – 16. místo), je možné jeÅ¡tÄ› dohrávat o pÅ™esnÄ›jší umístÄ›ní.

Nebuďte přehnaně nároční

ÚplnÄ› chápu pocity každého, kdo se vydá do ulic a okolí mÄ›sta hledat vhodný plácek pro turnaj v kuličkách. Také jsem takhle chodil a nic se mi nezdálo dost dobré. Nakonec nezbylo než vybrat ten nejvhodnÄ›jší (= nejménÄ› Å¡patný).

MÄ›jme na pamÄ›ti, že je lepší uspořádat turnaj na Å¡patném povrchu než žádný turnaj. SamozÅ™ejmÄ›, že je také lepší turnaj na kvalitním povrchu než turnaj na tom Å¡patném. NicménÄ› v první fázi máme za úkol najít to nejlepší možné místo – to, jak z nÄ›ho udÄ›lat dobré místo, jsem popsal v Älánku Kuličky a kvalita povrchů.

Nedělejte to sami

Máme kolem sebe spoustu lidí, kteří chodí na různá místa. Zapojme je do hledání – požádejme je, aÅ¥ nám Å™eknou pokaždé, když uvidí vhodný povrch. Takto si vytvoříme seznam možností a pak již jen jednotlivé prostory projdeme a porovnáme.

V poslední dobÄ› probÄ›hly nÄ›jaké experimenty s povrchy, každý se ubíral jiným smÄ›rem. První byl pokus s koberci – koberec se dá natáhnout vÅ¡ude (+), trochu náročnÄ›jší je vÅ¡ak pÅ™eprava, jeho zajiÅ¡tÄ›ní, aby pod nÄ›j nezapadávaly kuličky a taky to není zadarmo (-). Druhý nápad je posypat terén jemným pískem nebo prachem – to nic nestojí a může se použít to, co se vymete (+), ale zase to dá hodnÄ› práce a jeden poÅ™adatel to nemůže sám zvládnout (-).

Zatímco reakce hráčů na první zmiňovaný experiment byla pomÄ›rnÄ› vlažná, na posledním turnaji se úpravy pomocí jemného písku setkaly s podporou. Proto zde blíže rozvedu zkuÅ¡enosti s touto metodou.

ZkouÅ¡el jsem to 2 x v Neratovicích na jednom hÅ™iÅ¡ti – jedno bylo vždy upravené pomocí písku, ostatní jen zametené. Å lo tedy porovnávat, co je lepší. V prvním případÄ› jsem použil písek bez jakéhokoliv prosívání. Určitý efekt byl znát, hrálo se mi na tom hÅ™iÅ¡ti lépe, ale i v písku se naÅ¡lo pár kamínků vÄ›tších než by bylo záhodno.

Druhý pokus probÄ›hl tuto nedÄ›li a pomocí cedníku se mi podaÅ™ilo popískovat asi 2/3 jedné dráhy. Nedostaly se tam tedy žádné kamínky a rozdíl už byl diametrální. Ten cedník je dobrý i v tom, že písek propadává pomalu a nestane se, že by ho na jedno místo vypadlo moc (pak by se v tom místÄ› kuličky zabržďovaly rychleji než jiinde). VidÄ›l jsem na tomto důlku skvÄ›lé rozhozy a mÄ› se tam taky daÅ™ilo ze vÅ¡ech drah nejlépe.

Co tomu chybÄ›lo k ideálu? Asi v polovinÄ› dráhy bylo v zemi hodnÄ› velkých kamenů. Neumím odhadnout, jestli tohle ten písek tlumil aspoň trochu nebo vůbec, každopádnÄ› ty vÄ›tší by to chtÄ›lo ze zemÄ› vyndat a pak teprve pískovat.

A co časová náročnost? Začal jsem s tím asi půl hodiny pÅ™ed začátkem turnaje a skončil asi 10 – 15 min. po ukončení prezentace – takže cca 40 – 45 min. na 2/3 dráhy. Takže na 1 dráhu cca hodina, na 6 (což je počet, na který se v Neratovicích hraje) by bylo tÅ™eba 6 ÄlovÄ›kohodin, v případÄ› úpravy jen 2/3 (pro vÄ›tÅ¡inu hráčů dostačující) 4 ÄlovÄ›kohodiny.

Takže toto je malý návod na něco, co se vyzkoušelo a funguje to. Pokud na pořádání turnaje máte team lidí, kteří by byli ochotni pomoct, vřele tento postup doporučuju. Dilema, jestli dobrý povrch nebo atraktivní místo, pak nebudete muset řešit.