Návrhy pro výkonný výbor

červen 2008

V poslední době se na turnajích ukázaly nedostatky některých článků pravidel, upravující situace, které nenastávají sice často, ale pokud přecijen nastanou, současná pravidla je neřeší ideálním způsobem. Níže proto přináším analýzy těchto situací rozebírající možnosti jejich řešení včetně pro a proti. Naším úkolem bude v první řadě hledat další pro a proti u jednotlivých bodů, abychom si udělali vyčerpávající seznam možností, z kterých můžeme vybírat a následně zvolit tu nejvhodnější.

K těmto záležitostem očekávám hlubší diskusi, kterou mezi sebou jednotliví členové výkonného výboru mohou vést na turnajích, pokud budete chtít, mohu za tímto účelem svolat schůzi.

Dále tu jsou drobné organizační záležitosti, které bychom mohli zvládnout odhlasovat bez průtahů.

Body týkající se pravidel:

1. Ujasnění si stanoviska k těžším kuličkám

2. Stanovení pravidel turnajů dvojic

3. Ujasnění si výkladu pravidel v situaci, kdy dojde k nechtěnému dvojcvrnku

4. Řešení situace, kdy hráč použije více kuliček, než bylo stanoveno pro danou hru

5. Zastavení pohybující se kuličky

6. Rozbitá kulička v průběhu hry

7. Etický kodex

8. Průměr důlku

Body týkající se soutěžního řádu:

1. Způsob podávání protestů na turnajích a chybách ve výsledcích turnajů, bodů do NŽ atd. (do kdy)

2. Článek 7.2 - změna formátu registračního čísla

3. Článek 8.4 - nesportovní chování (možnost kontumační prohry ve hře či zápase u menších provinění)

4. Zrušení nejvyšší bodové hodnoty při shodě bodů v NŽ

Organizační záležitosti:

1. Návrh smlouvy pro zprostředkovatel sponzorských darů

2. Detaily nasazení hráčů ze skupin do pavouka na MS

3. Počty lidí ve skupině při 29. - 31. hráčích

Ujasnění si stanoviska k těžším kuličkám

Olda Vrátník používá kuličky, které splňují všechna pravidla a zároveň jsou o něco těžší než takové, které lze běžně koupit v obchodě. Několik lidí zvažuje, že by si takovéto kuličky taky pořídili. Protože se jedná o zakázkovou výrobu a cena jedné kuličky se pohybuje řádově v desítkách korun, měli bychom si ujasnit postoj k těmto kuličkám dřív, než si je kdokoliv objedná. Nikomu by asi neby příjemné investovat několik stovek za nové kuličky a pak s nimi nemoct hrát.

Zde jsou mě známá fakta:

Výhody těžších kuliček:

• S těžší kuličkou je snadnější odcvrnknout kuličku soupeře daleko (soupeřova kulička letí dál).

• Těžší kuličku je náročnější odcvrnknout běžně prodávanou kuličkou.

• Těžší kuličky by teoreticky měly lépe držet směr na ne zcela rovném povrchu.

Nevýhody těžších kuliček:

• Má-li hráč těžší kuličku těsně před důlkem a soupeř se do ní trefí lehčí kuličkou, tak při síle cvrnku, kterou by běžnou kuličku trefil do důlku, těžší kulička do důlku nespadne.

• Má-li hráč s běžnými kuličkami svou těsně před důlkem a soupeř s těžšími se do ní trefí, tak je vyšší pravděpodobnost, že běžná kulička spadne do důlku než kdyby do ní stejnou rychlostí narazila jiná běžná kulička.

Můj návrh:

Doporučuju přijmout prohlášení o zachování současného stavu pravidel, který umožňuje takové kuličky používat. Výhody těžších kuliček dle mého názoru mírně převažují nad nevýhodami. Vzhledem k tomu, že žádný povrch není ideální, použití kvalitnějšího sportovního náčiní, které by to aspoň trochu eliminovalo, zvedne kvalitu našeho sportu a požitek z něho (každý normální hráč chce, aby kuličky šly tam, kam je hodí a ne na nerovností náhodně vygenerované místo). V porovnání s ostatními sporty stále cena takovéhoto sportovního náčiní je velice přijatelná. Obdobu můžeme najít v petanque, kde existují kvalitnější závodní koule a rekreační (takové ty z Tesca).

Stanovení pravidel turnajů dvojic

Zdá se, že Mistrovství ČR dvojic se líbilo a je možné, že proběhnou nějaké další turnaje dvojic. Proto by bylo dobré vytvořit článek pravidel popisující pravidla turnajů dvojic. Zde jsou s tím spojené otázky, které mě napadají:

Specifika rozhozu:

• Bude házet jen jeden z dvojice nebo oba (tzn. budou na ploše celkem 4 kuličky)?

• Pokud oba, bude platit pravidlo, že pokud se kuličky při rozhozu dotknou, rozhoz se opakuje?

Složení dvojice:

• V různých sportech existují různá složení dvojic (2 muži, 2 ženy, mixy muž-žena, občas pak jiné mixy jako dospělý-junior atd.). Tohle lze samozřejmě nechat na pořadateli, pokud by však popularita turnajů dvojic vzrostla natolik, že by se vedl žebříček dvojic, chtělo by to specifikovat složení dvojice pro žebříčkové turnaje (pokud by body získávala dvojice jako celek; pokud by je získával každý člen dvojice jako např. v petanque, pak by to nebylo nutné řešit).

Ujasnění si výkladu pravidel v situaci, kdy dojde k nechtěnému dvojcvrnku

Jedná se o situaci, kdy hráč cvrnkne do kuličky v první fázi cvrnku velice malou silou a v další fázi pohne prstem o něco rychleji, přičemž mezitím vznikla mezi prstem a kuličkou mezera, takže se jí vlastně dotkne podruhé, popř. dojde ke zbrždění kuličky terénem a následnému druhému dotyku (dále jen dvojcvrnk).

Současná situace:

Současná pravidla tuto konkrétní situaci konkrétně nedefinují. Při pečlivé analýze pravidel zjistíme, že na takovou situaci lze vztáhnout 2 různé články a vykládat ji tedy různými způsoby:

1. Článek 3.6: Cvrnkáním (cvrnknutím, cvrnkem) se rozumí pohyb pouze jednoho prstu jedné ruky (hráč se smí kuličky dotknout pouze tímto prstem), přičemž dochází ke kontaktu s jednou hráčovou (nikoli soupeřovou) kuličkou a následně ke změně její polohy.

2. Článek 3.11: Posune-li hráč omylem některou (ať svou či soupeřovu) kuličku (např. kopnutí do kuličky), vrací se tato na původní pozici.

Článek 3.6:

Podle tohoto článku se nabízí hned 2 výklady:

1. Hráč cvrnknul 2 x za sebou (což nesmí, protože hráči se střídají po 1 cvrnknutí), takže by vlastně měl umístit kuličku tam, kde by skončila po prvním cvrnknutí (což je nemožné přesně určit).

2. Hráč zahrál regulerní cvrnk - došlo k pohybu jen jednoho prstu jedné ruky a ke změně polohy kuličky. Článek 3.6 nic neříká o tom, že by při tom pohybu prstu nesměl nastat okamžik, kdy se prst kuličky nedotýká.

Článek 3.11:

Dvojcvrnk lze také považovat za nepovedený cvrnk a tím pádem vrátit kuličku na původní pozici. Poté by ji hráč hrál znovu, dokud by ji necvrnkl správně (stejně jako v případě např. kopnutí do kuličky - dala by se zpět a soutěžící by ji odehrál).

Shrnutí:

Měli bychom se přiklonit k jednomu z možných výkladů a specifikovat takovýto výklad v pravidlech nebo vytvořit nové pravidlo, které by danou situaci upravovalo.

Výhody a nevýhody jednotlivých řešení:

Umístění kuličky tam, kde by skončila, nedošlo-li by k druhému dotyku:

- Nemožné přesně určit, kde by kulička skončila

Vrátit kuličku na původní pozici:

+ Snížení pochybností ze strany soupeře o regulernosti cvrnku

• Pokud je kulička v takové pozici, že jí překáží soupeřova kulička (před důlkem), může se stát umístění kuličky na původní pozici předmětem nevyřešitelného sporu, protože i umístění o několik milimetrů vedle původní pozice může výrazně zvýhodnit nebo naopak znevýhodnit cvrnkajícího hráče (podle toho, jak by kulička soupeře překážela)

• Další nevyřešitelný spor může nastat ve chvíli, kdy se hráči nemohou shodnout, zdali došlo k dvojcvrnku. Jednak tu může být problém, že hráč chybu nepřizná (a pokud nebude u každého důlku rozhodčí nebo kamera, tak ji nic neprokáže), ale také mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že může dojít k situaci, kdy hráč si sám není jist, jestli se dvojcvrnku dopustil. Stalo se mi to např. na turnaji v Rakovníku, kdy jsem hrál kuličku z větší vzdálenosti (přitom vždy koukám na důlek) a po odcvrnknutí jsem měl pocit, že jsem se možná mohl dotknout 2x - protože byly moje myšlenky upjaty jen na důlek, nemohu s jistotou říct, jestli k dvojcvrnku došlo či nikoliv.

• K dvojcvrnku může dojít vlivem terénu, aniž by to hráč mohl ovlivnit. Typicky terén na Střeleckém ostrově vymetený na hlínu a místy vrstvy jemného písku. Má-li hráč kuličku na povrchu s nízkým třením (např. suchá dobře zametená hlína) a kousek za ní následuje povrch s vysokým třením (který kuličku více brzdí, např. jemný písek), může se stát, že ve chvíli, kdy se kulička přestává dotýkat hráčova prstu, se zbrzdí o povrch s nižším třením, díky čemuž se jí hráč opět dotkne.

Hráč ztratí cvrnk (vrátí kuličku zpět a hraje soupeř):

Zde jsou pro a proti stejná jako u výše zmiňované varianty, jen s horšími následky pro hráče.

Došlo k regulernímu cvrnku, který platí:

+ To, že se hráč dotkne kuličky 2x a ne pouze jednou, má na přesnost cvrnku nepříznivý vliv. Stačí si zkusit párkrát se trefit někam tímto způsobem a je vidět, že to není žádná výhoda. Takže hráč už tím, že takto zahrál, „potrestá“ sám sebe za nevydařený cvrnk (byl-li to nevydařený cvrnk - jak jsem psal výše, může k tomu dojít i vinou terénu).

+ Odpadají nevyřešitelné spory (došlo k dvojcvrnku?, kde přesně byla kulička?).

- Soupeř z takového cvrnku může mít „blbej pocit“.

Můj návrh:

Považovat takovouto situaci za regulérní cvrnk a ponechat kuličku tam, kde skončila.

Řešení situace, kdy hráč použije více kuliček

V pravidlech je v tomto případě nedostatek, protože není ošetřena situace, kdy hráč svou chybou použije více kuliček než je stanoveno pro danou hru. Situaci upravuje čl. 3.14:

V případě, že se v okamžiku hry na hřišti vyskytuje více kuliček daného hráče, než je stanoveno pro probíhající turnaj a není možno s jistotou určit nadbytečnou kuličku (kuličky), řeší se situace následovně:

* Zjistí-li hráč tento fakt v průběhu hry, odebere ze hry libovolnou kuličku.

* Zjistí-li hráč tento fakt po ukončení hry, jíž vyhrál, stává se vítězem této hry.

* Zjistí-li hráč tento fakt po ukončení hry, jíž prohrál, přičemž má mimo důlek minimálně o 2 kuličky více než činí počet nadbytečných kuliček, stává se vítězem hry jeho soupeř.

* Zjistí-li hráč tento fakt po ukončení hry, jíž prohrál, přičemž má mimo důlek maximálně o 1 kuličku více než činí počet nadbytečných kuliček, hra se opakuje.

Pokud je jisté, že hráč nehrál omylem s větším počtem kuliček, než bylo předepsáno a zároveň je možné s jistotou identifikovat nadbytečnou kuličku (kuličky), odstraní se tato (tyto) z hrací plochy.

...tento článek vychází z předpokladu, že došlo k tomu, že někdo hrál dříve na stejném hřišti se stejnými kuličkami a některou tam zapomněl (což se často stávalo dětem). Byl jsem však v poslední době svědkem situací, kdy si hráč prokazatelně vzal víc kuliček vlastní chybou. Zpravidla to buď sám férově přizná, někdy je to jasné, pokud nikdo jiný nemá stejné kuličky jako on.

Současná situace:

Hráč s více kuličkami může odebrat libovolnou kuličku (nebo více kuliček, má-li jich např. 12). To by se na první pohled mohlo zdát jako vyhovující řešení. Pokud se na to však podíváme blíže, zjistíme, že má vážné nedostatky:

• Hráč s více kuličkami v průběhu hry může soupeři více blokovat jeho kuličky (překážet v cestě).

• Soupeř hráče s více kuličkami může zvolit taktiku, kterou by jinak nezvolil a být tak znevýhodněn - zejména riskantní pokusy, které zpravidla nevyjdou, ale v případě téměř jistě prohrané hry by bylo škoda se o ně nepokusit (odstřelování soupeřových kuliček, snaha dávat 2 kuličky najednou i v situacích, kdy je velké riziko, že do důlku nepadne ani jedna).

Můj návrh:

Protože soupeř hráče s více kuličkami je znevýhodněn, tak navrhuji pro případ, že je jisté, že někdo hrál s větším počtem kuliček, než měl, aby musel hru dohrát se všemi kuličkami, které naházel.

Zastavení pohybující se kuličky

V současnosti pouze čl. 3.11 řeší posunutí kuličky hráčem nebo vnějším faktorem (divák, pes...). Není v něm však vysloveně uvedeno, že by se vztahovat i na zastavení pohybující se kuličky. K tomu může dojít v různých situacích a čl. 3.11 dle mého názoru všechny tyto situace neřeší zcela uspokojivě.

Situace, ke kterým může dojít:

1. Kulička je zastavena při rozhozu - může to být zapříčiněno pohybujícím se tvorem nebo předmětem (člověk, pes, kolo atd.) nebo pevnou překážkou (strom, zeď...).

2. Kulička je zastavena při cvrnkání.

3. Kulička je zastavena při odcvrnkávání soupeřovy kuličky.

Znění čl. 3.11:

3.11 Posune-li hráč omylem některou (ať svou či soupeřovu) kuličku (např. kopnutí do kuličky), vrací se tato na původní pozici. Nelze-li zjistit, kde se nacházela, řeší se situace následovně:

* Jde-li o kuličku hráče, který zavinil její posunutí, umístí ji na čáru hodu, odkud pokračuje cvrnkáním kdykoliv během dané hry (za předpokladu, že je na řadě).

* Jde-li o kuličku soupeře, ve chvíli, kdy má pokračovat ve hře, ji hází znovu z čáry hodu. Poté ještě pokračuje ve hře jedním cvrnknutím, přičemž může hrát libovolnou kuličkou.

Dojde-li k posunutí jedné či více kuliček vnějším faktorem (např. diváci, pes apod.), vrací se tyto na původní pozici. Není-li možno u všech zjistit, kde se nacházely, tyto se seberou a hází se znovu z čáry hodu v pořadí, v jakém hráči házeli na začátku dané hry. Poté se pokračuje ve hře standardním způsobem.

Čl. 3.11 by dle mého názoru bylo vhodné použít pro následující případy tak, že se na začátku posledního odstavce uvede místo „Dojde-li k posunutí“ uvede „Dojde-li k posunutí nebo zastavení“:

• Kulička je zastavena při rozhozu pohybujícím se tvorem nebo pohybujícím se předmětem.

• Kulička je zastavena při cvrnkánípohybujícím se tvorem nebo pohybujícím se předmětem .

Navrhoval bych pro jistotu ještě lépe definovat vnější faktor jako cokoliv, co se pohne kdykoliv od okamžiku, kdy si hráč při rozhozu stoupl na čáru hodu do jeho ukončení, tj. do doby, kdy byla odhozena poslední kulička a přestala se pohybovat nebo od doby, kdy se sklonil ke kuličce, kterou chce cvrnkat do okamžiku, kdy tato kulička byla odcvrnknuta a přestala se pohybovat (něco jiného je, když se kulička zarazí o psa nebo prijíždějící kolo a něco jiného o zeď). Rozdíl bych spatřoval i v dlouhodobě zaparkovaném autě a autě, které právě projelo kolem a tím způsobilo nějaký problém.

Pokud je kulička zastavena pevnou překážkou (nepohybující se předmět nebo divák), zůstal bych u dnešního výkladu, kdy se kulička nechává, kde skončila.

V případě úspěsného odcvrnkávání (tj. kulička odcvrnkávajícího hráče trefila kuličku soupeře), kdy je některá z kuliček zastavena pohybujícím se tvorem nebo poyhbujícím se předmětem, bych pak doporučoval, aby odcvrnkávající hráč měl volbu z těchto 2 možností:

1. Obě kuličky umístí tam kde byly a hraje znovu.

2. Obě kuličky nechá na místě, kde skončily.

Myslím, že je to lepší, než vytvořit jedno univerzální pravidlo, co se děje v takovém případě. Pokud se hráči povede takový odcvrnk, o kterém je přesvědčen, že by ho nezopakoval, nebylo by spravedlivé ho k tomu nutit kvůli chybě vnějšího faktoru. Naopak třeba v situaci, kdy někdo nebo něco vletí do hřiště a zastaví kuličku několik cm od původní polohy, možnost opakovaného odcvrnkávání se zdá být nejvhodnějším řešením.

Nutno dodat, že zde stále mluvím o pohybujících se předmětech a lidech. Pokud by při odcvrnkávání byla některá z kuliček zaražena divákem, který tam stojí nehnutě po celou dobu odcvrnkávání, považoval bych ho za pevnou překážku, se kterou hráč buď může počítat nebo si před zamýšleným odcvrnkáváním zjednat patřičný prostor.

Rozbitá kulička v průběhu hry

Situace, která se také nestává často, ale již se v minulosti stala a bylo by dobré ji v pravidlech ošetřit dříve, než se stane předmětem těžko řešitelného sporu v některém z velkých turnajů.

Doporučoval bych takovou situaci řešit tak, že pokud se kulička rozbije, hráč použije novou, kterou umístí tam, kde se nachází větší část rozbité kuličky. Pokud se kulička rozpadne na 2 stejně velké kusy, umístí se nová kulička doprostřed úsečky spojující oba rozbité kusy.

Etický kodex

Etický kodex je myšlenka Oldy Vrátníka ještě z dob, kdy působil ve výkonném výboru. Myslím, že dost dobrá, než aby se na ní zapomnělo.

Protože nemohu mluvit za něho, berte následující vysvětlení jako informaci, jak jsem ji já pochopil od něho. Pokud byste s ním o tom chtěli mluvit, věřím, že tuto myšlenku pro vás rád rozvede do větších detailů.

V principu jde o nějaké písemné shrnutí určitých morálních zásad, ke kterých by se hráči mohli dobrovolně přihlásit a dodržovat je. Soutěžní řád sice hovoří o možnosti diskvalifikace hráče za nesportovní chování, nicméně existují určité morální záležitosti, které nelze nikterak vynucovat a přitom by bylo pro atmosféru v našem sportu velmi přínosné, kdyby je co nejvíce hráčů ctilo.

Co si od toho můžeme slibovat:

• Ukážeme navenek, v čem jsme lepší než jiné sporty (golf - sport gentlemanů, kuličky - sport ???). Spousta lidí je znechucena situací ve sportech jako fotbal - ukažme tedy, že jsme lepší.

• Ochrana hráčů před výpady nevychovaných soupeřů - dnes naštěstí mezi námi snad není nikdo, koho by se tento bod týkal. V minulosti tomu však občas bylo a bylo by naivní předpokládat, že k podobným problémům nikdy nedojde. V takových situacích by měla zafungovat morální síla těch, kteří se dobrovolně přihlásí k etickému kodexu, kdy by takovým lidem svým chováním dali najevo, že v našem sportu očekáváme jiný přistup (mám teď na mysli jít příkladem spíš než vyvolávání nějakých konfliktů s těmito lidmi). Přesvědčil jsem se, že tohle je možné v některých oborech podnikání, tj. v činnosti, kde je mnohem více „svinstva“ než ve sportu. Znám skupiny podnikatelů, kde si můžete odložit plnou peněženku a po hodině se pro ní vrátit - najdete ji na stejném místě. Hovořím o skupině, kde většina z nich je na začátku, podnikání je pro ně vedlejší příjem - jinými slovy - obsah té peněženky je pro ně dost atraktivní, přesto tam zůstane. Tohle je důležitá informace pro ty, které by mohl při čtení těchto řádků nahlodávat červík pochybnosti, zdali se nejedná o utopii.

• Ochrana pořadatelů před výpady nespokojených hráčů - jsem v osobním kontaktu se všemi pořadateli a čas od času řešíme nejen technické záležitosti okolo turnajů. Za poslední rok jsem jich viděl hned několik nezávisle na sobě dost znechucených přístupem hráčů k jejich práci. V tomhle bodu je skutečně potřeba něco dělat, jinak by se mohlo také stát, že prostě přestanou pořádat. Dojem z turnaje dokáže dost zkazit i jediný člověk, a to přesto, že se kolem pohybuje třeba několik desítek jiných, kterým se třeba turnaj líbil. Etický kodex by měl navrhovat nějaký rozumný vztah k pořadatelům (nezapomínejme, že i kdyby dělali sebevětší chyby, dělaj to pro nás). Chtělo by to navrhnout přístup, kdy by na jednu stranu nebylo „in“ se k nim chovat způsobem, který jim zkazí dobrý pocit z pořádání a na druhou stranu aby se hráč s dobrým nápadem nebál vznést námitku či produktivní kritiku (tj. kritiku s cílem pořadateli pomoct a ne z něho „udělat vola“).

Protože Etický kodex je něco, k čemu se lze dobrovolně přihlásit a nelze k tomu nikoho nutit, doporučoval bych jeho jednotlivé body řešit s hráči na turnajích a nakonec provést průzkum. Do Etického kodexu bych pak doporučoval zanést jen to, co se setká s podporou blížící se ke 100 %.

Zvážil bych nějakou formu, jakou by mohl hráč dát okolí najevo, že se ke kodexu hlásí (kromě svého chování). Napadlo mě něco jako odznáček apod. - nějaká vizuální forma přijetí Etického kodexu by způsobila to, že by se nováčkové na turnajích ptali, co to znamená, což by vedlo k rychlému aplikování 3 výše zmiňovaných výhod.

Průměr důlku

Když se v roce 1999 vytvářela pravidla, byl stanoven průměr důlku na 10 cm (resp. 9 - 11 cm) proto, aby se do něho vešla jakákoliv ruka a každý tak byl schopen vyndat kuličky. Časem se ukázalo, že existují i jiné způsoby, jak vyndat kuličky z důlku - bez nutnosti strčit celou ruku dovnitř.

Vzhledem k tomu, že občas se hraje na povrchu, na kterém jsou možné velmi přesné rozhozy (písčitý povrch - zde není výjimkou několik kuliček v důlku a ostatní ve vzdálenosti, ze který se zkušený hráč nemýlí), myslím, že by se mohly změnit povolené rozměry důlku. Pořadatel by se mohl rozhodnout s ohledem na kvalitu terénu.

Myslím, že rozmezí by mohlo začínat na 5 cm a končit na současných 11 cm. Důlky s menším průměrem by zachovaly zajímavost hry i na velmi kvalitních terénech (nebylo by rozhodnuto hned po rozhozu).

Způsob podávání protestů na turnajích a chybách ve výsledcích turnajů, bodů do NŽ atd. (do kdy)

Domnívám se, že by Soutěžní řád měl alespoň rámcově upravovat, do kdy lze protestovat proti různým situacím, které mohou nastat. Zdravým rozumem je jasné, že není možné chtít po rozhodčím, aby řešil po skončení problém týkající se konkrétního zápasu (např. špatný počet kuliček některého z hráčů v průběhu turnaje). Stejně tak u případných chyb ve výsledcích turnaje nebo národního žebříčku by měla být stanovena hranice, do kdy se protesty budou přijímat.

Rámcově se domnívám, že pokud jde o problémy, které vznikají při zápasech v turnaji, tak okamžitě, jakmile problém nastane, u chyb ve výsledcích do posledního turnaje sezóny hodnoceného do NŽ, u dlouhodobých žebříčků do jeho vyhlášení.

V tomto bodě se zkuste prosím zamyslet nad případnými situacemi, pro které by tento rámec nevyhovoval.

Článek 7.2 - změna formátu registračního čísla

Podle článku 7.2 Soutěžního řádu se jako registrační číslo používá prvních 6 čísel rodného čísla. Tento článek doposud nenašel uplatnění, byl zde hlavně pro budoucnost, až bude potřeba.

Tato potřeba vyvstává nyní, kdy vyvíjím software pro výpočet národního žebříčku (+ pár dalších doplňkových funkcí). Program potřebuje unikátní ID pro každého hráče, a protože jméno není unikátní, bude třeba použít registrační číslo jako identifikátor hráče. Současný formát zcela nevyhovuje, protože pokud se 2 hráči narodí ve stejný den, budou mít i stejné registrační číslo. Současná forma stačila na to, aby se v excelu rozlišila shoda jmen, ale pro účely tohoto software, který bude hráče identifikovat jen na základě těchto čísel, to nestačí.

Konkrétní návrh zašlu zvlášť na základě toho, jak program bude pracovat s klubovou příslušností hráčů a s přestupy mezi kluby.

Článek 8.4 - nesportovní chování (možnost kontumační prohry ve hře či zápase u menších provinění)

Soutěžní řád umožňuje při nesportovním chování hráče diskvalifikovat. Myslím, že by zde měla být i možnost mírnějších postihů při menších proviněních - kontumační prohra v aktuální hře nebo zápase. Samozřejmě doufám, že tento článek bude zbytečný a nebude třeba jej nikdy uplatnit, ale připraveni musíme být na vše.

Zrušení nejvyšší bodové hodnoty při shodě bodů v NŽ

V současnosti pokud 2 hráči získají v národním žebříčku stejně bodů, rozhodne o pořadí nejvyšší dosažená bodová hodnota. Vzhledem k současnému způsobu bodování, kdy na každém turnaji jsou jiné bodové hodnoty (způsobeno různým koeficientem kvality i různým počtem účastníků), je velmi nepravděpodobné, že dojde k bodové shodě více hráčů (s výjimkou lidí s 1 bodem na posledních místech, popř. s 2 body - pokud byli 2 x poslední - zde ale stejně skončí na společné pozici, protože nejvyšší dosažená bodová hodnota - 1 bod - je u všech stejná).

Zároveň řazení v c++ je něco, co mi jakožto začínajícími programátorovi dá dost zabrat a brát navíc v potaz nejvyšší bodovou hodnotu by vývoj programu protáhlo. Vzhledem k tomu, že jak jsem psal, není příliš pravděpodobné, že by toto pravidlo našlo uplatnění, doporučuji jej vypustit.

Návrh smlouvy pro zprostředkovatel sponzorských darů

Zatím 2 z nás mi řekli, že by zkusili zajistit nějaké sponzory za 20% odměnu, jak jsme nedávno schválili. Zde tedy přikládám návrh smlouvy, která by se se zájemci o tuto činnost uzavírala.

Návrh vychází ze vzoru smlouvy o obchodním zastoupení zveřejněné na http://www.podnikatel.cz/smlouvy/smlouva-o-obchodnim-zastoupeni/.

Smlouva o obchodním zastoupení

uzavřena v souladu s ustanovením §269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb.,

obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Níže uvedeného dne, měsíce a roku smluvní strany

1. Český kuličkový svaz, o. s.

se sídlem Jana Palacha 265, Kralupy nad Vltavou, 278 01.

IČ: 70129592

zastoupena prezidentem svazu Petrem Šejbou

(dále jen „Svaz“) na straně jedné

a

2.

pan/í ………………………

r. č. ………………………..

bytem ……………………..

(dále jen „Obchodní zástupce“) na straně druhé

(svaz a obchodní zástupce dále i jako „smluvní strany“, každý samostatně dál i jako „smluvní strana“)

uzavírají na základě vzájemného konsenzu tuto

smlouvu o obchodním zastoupení

Článek 1

Úvodní ustanovení

Předmětem této smlouvy je upravit práva a povinnosti smluvních stran při obchodní spolupráci tak, jak je specifikováno níže.

Článek II.

Práva a povinnosti smluvních stran

1. Obchodní zástupce se zavazuje, že bude v  ……………. zprostředkovávat pro zastoupeného uzavření sponzorských smluv.

2. Zastoupený se zavazuje, že obchodnímu zástupci za jeho činnost podle odst. 1 tohoto článku smlouvy bude vyplácet provizi ve výši 20 % ze zprostřekovaných a uhrazených finančních sponzorských darů.

3. Obchodní zástupce je povinen uskutečňovat činnost, k níž je zavázán, poctivě, s vynaložením odborné péče a v dobré víře.

4. Obchodní zástupce je povinen vůči třetím osobám zachovávat mlčenlivost o všech informacích a skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s plněním dle této smlouvy. Tato povinnost trvá i po ukončení smlouvy o obchodním zastoupení.

5. Obchodní zástupce je povinen dbát pokynů a pověření udělených svazem.

6. Obchodní zástupce je povinen informovat měsíčně svaz o výsledcích své činnosti dle této smlouvy, zejména o počtu a objemu uzavřených smluv.

7. Svaz se zavazuje poskytnout obchodnímu zástupci přiměřenou součinnost ke splnění jeho závazků.

Článek III.

Trvání a ukončení smlouvy

1. Tato smlouva může být ukončena dohodou, výpovědí nebo odstoupením od smlouvy.

2. Dohoda smluvních stran o ukončení smlouvy musí mít písemnou formu, smlouva pak končí k dohodnutému datu.

3. Výpovědí může ukončit smlouvu kterákoli ze smluvních stran. Výpovědní doba činí 7 dnů a počíná běžet ode dne vypovězení smlouvy.

4. Odstoupit od smlouvy může jedna smluvní strana s okamžitou platností v případě, kdy druhá smluvní strana vážně porušuje povinnosti plynoucí jí z této smlouvy a byla na tuto skutečnost smluvní stranou písemně upozorněna.

Článek IV.

Závěrečná ustanovení

1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.

2. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu.

3. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou paré, z nichž každá smluvní strana obdrží po jednom.

4. Tato smlouva může být měněna pouze formou písemných dodatků.

5. Okolnosti touto smlouvou výslovně neupravené se řídí právním řádem České republiky, zejména ustanoveními zák. č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem.

6. Smluvní strany prohlašují, že tato smlouva je projevem jejich svobodné a vážné vůle, že byla uzavřena ve vzájemné shodě, což stvrzují svými podpisy.

V ….............................…………. dne ................................

....................................... ............................................

obchodní zástupce svaz

Detaily nasazení hráčů ze skupin do pavouka na MS

Martin Dostál zpracoval velice detailně systém skupin s přechodem do pavouka pro jednotlivé počty hráčů. Krom toho, že se tahle práce určitě bude hodit spoustě pořadatelů používající podobné systémy, je to něco, co jsem původně chtěl pro MS taky udělat. Takže vám posílám Martinovu práci k vyjádření - kladl zde důraz na to, aby se lidi, kteří spolu již jednou hráli, znovu potkali s co nejnižší pravděpodobností a pokud jejich vzájemný zápas nešlo 100% vyloučit, tak aby k tomu došlo co nejpozději.

Celou práci najdete v přiloženém excelovském souboru.

Počty lidí ve skupině při 29. - 31. hráčích

V zimě jsme odhlasovali 4 - 7 členné skupiny s přechodem do pavouka na 2 porážky jako herní systém pro MS. Martin si při zpracovávání jednotlivých počtů hráčů všiml, že v několika málo případech (v našem je aktuální možnost 29 - 31 hráčů), musí buď být v některé skupině 8 lidí nebo jen 3. Pokud by tato situace nastala, doporučoval bych 8-člennou skupinu a 4 postupující z každé skupiny. U 3-členné skupiny totiž každý hraje jen 2 zápasy a s vysokou pravděpodobností každý z hráčů získá stejně bodů - 1.