Návrhy pro výkonný výbor

prosinec 2008

Tyto návrhy obsahují i doposud nevyřešené body, které jsem vám zasílal v průběhu roku. V tomto přehledu jsem je rozdělil na organizační záležitosti (u kterých vidím reálnou šanci rychlého schválení) a na ostatní, vyžadující hlubší diskusi.

V této sezóně se na turnajích ukázaly nedostatky některých článků pravidel, upravující situace, které nenastávají sice často, ale pokud přecijen nastanou, současná pravidla je neřeší ideálním způsobem. Níže proto přináším analýzy těchto situací rozebírající možnosti jejich řešení včetně pro a proti. Naším úkolem bude v první řadě hledat další pro a proti u jednotlivých bodů, abychom si udělali vyčerpávající seznam možností, z kterých můžeme vybírat a následně zvolit tu nejvhodnější.

Prosím tedy všechny členy výkonného výboru, aby si tyto návrhy prostudovali a na schůzi přišli připraveni s jasnými argumenty pro a proti k jednotlivým bodům. V ideálním případě mi tyto argumenty zasílejte na email a já je sem přidám a následně pošlu všem ostatním.

Organizační záležitosti:

1. Zrušení nejvyšší bodové hodnoty při shodě bodů v NŽ

2. Článek 8.4 - nesportovní chování (možnost kontumační prohry ve hře či zápase u menších provinění)

3. Návrh smlouvy pro zprostředkovatele sponzorských darů

4. Odměny pro 3. nejlepší juniory v NŽ 2008

5. Mezinárodní projekt a výhledové založení World Marbles Federation

6. Centrální evidence klubové příslušnosti hráčů

7. Přidělení pořádání republikových turnajů 2009 jednotlivým pořadatelům

Ostatní:

1. Ujasnění si stanoviska k těžším kuličkám

2. Přestupy hráčů mezi kluby

3. Pravidla - varianty her podle počtu kuliček

4. Principy při udělování divokých karet

5. Stanovení pravidel turnajů dvojic

6. Ujasnění si výkladu pravidel v situaci, kdy dojde k nechtěnému dvojcvrnku

7. Řešení situace, kdy hráč použije více kuliček, než bylo stanoveno pro danou hru

8. Zastavení pohybující se kuličky

9. Rozbitá kulička v průběhu hry

10. Obecné pravidlo řešící situace neošetřené pravidly

11. Etický kodex

12. Průměr důlku

13. Kdy je kulička v důlku

14. Způsob podávání protestů na turnajích a chybách ve výsledcích turnajů, bodů do NŽ atd. (do kdy)

15. Vytvoření sponzorských balíčků

Připomínky hráčů ve fóru:

1. Klubová soutěž

2. Počet započítávaných Openů do NŽ

Zrušení nejvyšší bodové hodnoty při shodě bodů v NŽ

V současnosti pokud 2 hráči získají v národním žebříčku stejně bodů, rozhodne o pořadí nejvyšší dosažená bodová hodnota. Vzhledem k současnému způsobu bodování, kdy na každém turnaji jsou jiné bodové hodnoty (způsobeno různým koeficientem kvality i různým počtem účastníků), je velmi nepravděpodobné, že dojde k bodové shodě více hráčů (s výjimkou lidí s 1 bodem na posledních místech, popř. s 2 body - pokud byli 2 x poslední - zde ale stejně skončí na společné pozici, protože nejvyšší dosažená bodová hodnota - 1 bod - je u všech stejná).

Zároveň řazení v c++ je něco, co mi jakožto začínajícími programátorovi dá dost zabrat a brát navíc v potaz nejvyšší bodovou hodnotu by vývoj programu protáhlo. Vzhledem k tomu, že jak jsem psal, není příliš pravděpodobné, že by toto pravidlo našlo uplatnění, doporučuji jej vypustit.

Článek 8.4 - nesportovní chování (možnost kontumační prohry ve hře či zápase u menších provinění)

Soutěžní řád umožňuje při nesportovním chování hráče diskvalifikovat. Myslím, že by zde měla být i možnost mírnějších postihů při menších proviněních - kontumační prohra v aktuální hře nebo zápase. Samozřejmě doufám, že tento článek bude zbytečný a nebude třeba jej nikdy uplatnit, ale připraveni musíme být na vše.

Návrh smlouvy pro zprostředkovatele sponzorských darů

Zatím 2 z nás mi řekli, že by zkusili zajistit nějaké sponzory za 20% odměnu, jak jsme nedávno schválili. Zde tedy přikládám návrh smlouvy, která by se se zájemci o tuto činnost uzavírala.

Návrh vychází ze vzoru smlouvy o obchodním zastoupení zveřejněné na http://www.podnikatel.cz/smlouvy/smlouva-o-obchodnim-zastoupeni/.

Smlouva o obchodním zastoupení

uzavřena v souladu s ustanovením §269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb.,

obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Níže uvedeného dne, měsíce a roku smluvní strany

1. Český kuličkový svaz, o. s.

se sídlem Jana Palacha 265, Kralupy nad Vltavou, 278 01.

IČ: 70129592

zastoupena prezidentem svazu Petrem Šejbou

(dále jen „Svaz“) na straně jedné

a

2.

pan/í ………………………

r. č. ………………………..

bytem ……………………..

(dále jen „Obchodní zástupce“) na straně druhé

(svaz a obchodní zástupce dále i jako „smluvní strany“, každý samostatně dál i jako „smluvní strana“)

uzavírají na základě vzájemného konsenzu tuto

smlouvu o obchodním zastoupení

Článek 1

Úvodní ustanovení

Předmětem této smlouvy je upravit práva a povinnosti smluvních stran při obchodní spolupráci tak, jak je specifikováno níže.

Článek II.

Práva a povinnosti smluvních stran

1. Obchodní zástupce se zavazuje, že bude v  ……………. zprostředkovávat pro zastoupeného uzavření sponzorských smluv.

2. Zastoupený se zavazuje, že obchodnímu zástupci za jeho činnost podle odst. 1 tohoto článku smlouvy bude vyplácet provizi ve výši 20 % ze zprostředkovaných a uhrazených finančních sponzorských darů.

3. Obchodní zástupce je povinen uskutečňovat činnost, k níž je zavázán, poctivě, s vynaložením odborné péče a v dobré víře.

4. Obchodní zástupce je povinen vůči třetím osobám zachovávat mlčenlivost o všech informacích a skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s plněním dle této smlouvy. Tato povinnost trvá i po ukončení smlouvy o obchodním zastoupení.

5. Obchodní zástupce je povinen dbát pokynů a pověření udělených svazem.

6. Obchodní zástupce je povinen informovat měsíčně svaz o výsledcích své činnosti dle této smlouvy, zejména o počtu a objemu uzavřených smluv.

7. Svaz se zavazuje poskytnout obchodnímu zástupci přiměřenou součinnost ke splnění jeho závazků.

Článek III.

Trvání a ukončení smlouvy

1. Tato smlouva může být ukončena dohodou, výpovědí nebo odstoupením od smlouvy.

2. Dohoda smluvních stran o ukončení smlouvy musí mít písemnou formu, smlouva pak končí k dohodnutému datu.

3. Výpovědí může ukončit smlouvu kterákoli ze smluvních stran. Výpovědní doba činí 7 dnů a počíná běžet ode dne vypovězení smlouvy.

4. Odstoupit od smlouvy může jedna smluvní strana s okamžitou platností v případě, kdy druhá smluvní strana vážně porušuje povinnosti plynoucí jí z této smlouvy a byla na tuto skutečnost smluvní stranou písemně upozorněna.

Článek IV.

Závěrečná ustanovení

1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.

2. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu.

3. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou paré, z nichž každá smluvní strana obdrží po jednom.

4. Tato smlouva může být měněna pouze formou písemných dodatků.

5. Okolnosti touto smlouvou výslovně neupravené se řídí právním řádem České republiky, zejména ustanoveními zák. č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem.

6. Smluvní strany prohlašují, že tato smlouva je projevem jejich svobodné a vážné vůle, že byla uzavřena ve vzájemné shodě, což stvrzují svými podpisy.

V ….............................…………. dne ................................

....................................... ............................................

obchodní zástupce svaz

Odměny pro 3. nejlepší juniory v NŽ 2008

Na základě připomínky Ondry L. bych doporučoval nejlépe na prvním republikovém turnaji předat medaile nejlepším 3. juniorům za rok 2008. Příští rok bychom měli mít na paměti, že juniorský žebříček se uzavírá dřív než dospělácký, neboť děti nehrají na Turnaji mistrů.

Měli bychom si ujasnit výklad bodu 4.4 SŘ o ukončení sezóny pro juniory:

4.4 Sezóna začíná 1. ledna daného roku a končí posledním turnajem MASTERS pořádaném v tomto roce.

Pokud mezi posledním republikovým turnajem pro juniory a Turnajem mistrů bude ještě nějaký Open, započítá se jim? Doporučoval bych ukončit juniorskou sezónu opravdu posledním nároďákem, který se jim započítává a na něm vyhlásit výsledky.

Argumenty pro:

• Umožní to vyhlásit výsledky na turnaji, kde je větší šance, že se junioři sejdou.

• Sezóna juniorské kategorie by byla stejně jen o pár dnu kratší než u dospělých, neboť Turnaj mistrů zpravidla bývá týden po předposledním Masters.

Argumenty proti:

• V případě, že by mezi předposledním nároďákem a Turnajem mistrů byla delší pauza (byť to není příliš pravděpodobné), juniorům by se nezapočítávalo třeba i několik Openů.

Mezinárodní projekt a výhledové založení World Marbles Federation

Tuto zimu bych rád spustil již avizovaný projekt mezinárodních stránek, vyzývajících jednotlivé státy k založení národních kuličkových svazů a následně společné mezinárodní federace - World Marbles Federation. Neodvažuji se předpokládat, jak dlouhý čas bude třeba, aby se kuličky ujaly na nějaké úrovni v dalších státech. Každopádně dřív nebo později přijde chvíle vhodná k založení mezinárodní federace, s velkou pravděpodobností se to bude řešit na nějakém mezinárodním turnaji a bylo by dobré mít v tuto chvíli již mandát k založení takovéto organizace. Může se stát, že na rozhodnutí o vstupu České republiky do této organizace budeme mít jen několik hodin, proto navrhuji již teď odhlasovat, že bude-li tomu mezinárodní situace nakloněna, ČKS se chce stát spoluzakládajícím členem Světové federace.

Centrální evidence klubové příslušnosti hráčů

Program pro výpočet NŽ, který jsem letos vytvořil, pracuje s registračními čísly jednotlivých hráčů. Každému bylo přiděleno unikátní číslo, které se nikdy za žádných okolností nezmění. Program pak primárně pracuje s těmito čísly, aby nemohlo dojít k chybám, pokud by došlo ke shodě jmen 2 a více hráčů nebo pokud by se něčí jméno změnilo. V Soutěžním řádu je zmínka o registračních číslech z dob, kdy se prakticky nepoužívala a jejich existence byla schválena pro budoucí potřebu. Pro dnešní potřebu je tento článek však nevyhovující - předpokládá, že se reg. číslo skládá z prvních 6 čísel rodného čísla.

Program používá jiný formát (protože při použití prvních 6 čísel z rodného čísla by mohlo docházet k duplicitám). Proto bychom měli toto v SŘ zohlednit - hráč startuje pod 10-místným registračním číslem, čísla se přidělují centrálně.

V členské sekci pro kluby a pořadatele jsem vytvořil formulář pro nahlašování nových hráčů a změn. Doporučuji pro přehlednost zanést do SŘ, že noví hráči a změny se nahlašují touto cestou.

Princip:

• Každý hráč má v tuto chvíli přidělené číslo, se kterým program pracuje.

• Tato čísla by se měla hráčům sdělit, aby se pod nimi registrovali na turnajích (samozřejmě se zaprezentují klasicky pod svým jménem, ale přidají i číslo).

• Pořadatel pro účely výsledkové listiny stáhne z členské sekce pro pořadatele excelovský soubor, kde bude databáze všech hráčů včetně registračních čísel.

• Nebude muset psát výsledkovku, pouze u účastníků uvede číslicí pořadí hráčů.

• Pokud zjistí, že jméno některého z účastníků se v tomto souboru nalézá 2x (např. Karel Tesař), podle registračního čísla na přihlášce do turnaje zjistí, který z nich se zúčastnil.

• Soubor uloží a odešle, já ho následně vyexportuju do formátu, se kterým pracuje software pro výpočet národního žebříčku. Ten vytvoří www stránky s výsledkovkou, žebříčkem a statistikami hráčů.

Přidělení pořádání republikových turnajů 2009 jednotlivým pořadatelům

V okamžiku, kdy toto píšu, ještě nejsou známi kandidáti pro pořádání republikových turnajů příští rok. Počítám, že po rozeslání mailinglistu s výzvou pořadatelům bychom měli mít k dispozici pár zájemců. Těm bychom měli odhlasovat pořádání turnajů a pořešit turnaje juniorů. Protože junioři nemají Turnaj mistrů, ale naopak mají vlastní MČR, doporučoval bych, aby pro ně bylo MČR dospělých hodnoceno jako normální Masters. Tím pádem by měli také 9 republikových turnajů jako dospělí.

Argumenty pro:

Je to důležité zejména proto, že současná první verze programu pro výpočet národního žebříčku umí pracovat pouze konstantním počtem 9 republikových turnajů. To, že letošní výsledky šly spočítat i pro juniory při 8 turnajích bylo jen díky tomu, že se nikdo z nich nezúčastnil více než 5 republikových turnajů.

Pochopitelně, že při další verzi tohoto programu se budu snažit toto omezení odstranit, nicméně moje programátorské umění v tuto chvíli není dostatečné na podobné vychytávky. Další verzi programu bych viděl realisticky za 2 - 3 roky.

Aktualizováno:

Zájemci o pořádání - HVS Rakovník - 15. 8. 2009 (o týden dříve ne)

Strangalia Plzeň - 20. 6. 2009 (možno i o týden dříve kvůli United Islands of Prague)

Ujasnění si stanoviska k těžším kuličkám

Olda Vrátník používá kuličky, které splňují všechna pravidla a zároveň jsou o něco těžší než takové, které lze běžně koupit v obchodě. Několik lidí zvažuje, že by si takovéto kuličky taky pořídili. Protože se jedná o zakázkovou výrobu a cena jedné kuličky se pohybuje řádově v desítkách korun, měli bychom si ujasnit postoj k těmto kuličkám dřív, než si je kdokoliv objedná. Nikomu by asi neby příjemné investovat několik stovek za nové kuličky a pak s nimi nemoct hrát.

Zde jsou mě známá fakta:

Výhody těžších kuliček:

• S těžší kuličkou je snadnější odcvrnknout kuličku soupeře daleko (soupeřova kulička letí dál).

• Těžší kuličku je náročnější odcvrnknout běžně prodávanou kuličkou.

• Těžší kuličky by teoreticky měly lépe držet směr na ne zcela rovném povrchu.

Nevýhody těžších kuliček:

• Má-li hráč těžší kuličku těsně před důlkem a soupeř se do ní trefí lehčí kuličkou, tak při síle cvrnku, kterou by běžnou kuličku trefil do důlku, těžší kulička do důlku nespadne.

• Má-li hráč s běžnými kuličkami svou těsně před důlkem a soupeř s těžšími se do ní trefí, tak je vyšší pravděpodobnost, že běžná kulička spadne do důlku než kdyby do ní stejnou rychlostí narazila jiná běžná kulička.

Můj návrh:

Doporučuju přijmout prohlášení o zachování současného stavu pravidel, který umožňuje takové kuličky používat. Výhody těžších kuliček dle mého názoru mírně převažují nad nevýhodami. Vzhledem k tomu, že žádný povrch není ideální, použití kvalitnějšího sportovního náčiní, které by to aspoň trochu eliminovalo, zvedne kvalitu našeho sportu a požitek z něho (každý normální hráč chce, aby kuličky šly tam, kam je hodí a ne na nerovností náhodně vygenerované místo). V porovnání s ostatními sporty stále cena takovéhoto sportovního náčiní je velice přijatelná. Obdobu můžeme najít v petanque, kde existují kvalitnější závodní koule a rekreační (takové ty z Tesca). Zároveň je třeba si uvědomit, že případné zakázání takovýchto kuliček by bylo velmi náročné - těžko by se definovala hranice, s čím ještě lze hrát a s čím ne - nejspíš jedině váhově, což by předpokládalo nosit na turnaje dosti citlivou váhu.

Přestupy hráčů mezi kluby

Vždy jsem byl zastáncem možnosti kdykoliv přestoupit do jakéhokoliv klubu. Důvod je prostý - pokud vztahy nejsou dobré, je lepší nechat hráče přestoupit než aby se vytvářelo „dusno“. O tom, jak jedinec dokáže rozvrátit morálku v teamu (nejen sportovním) bych mohl vyprávět.

Na druhou stranu jsem se letos setkal s extrémním nepochopením funkce klubu některých hráčů. Měli pocit, že je normální každý turnaj hrát za někoho jiného. Krom toho, že takový přístup nemá z hlediska teambuildingu (což byla hlavní myšlenka při snaze o nárůst počtu klubů) žádný smysl, bylo by i administrativně pracné tyto změny evidovat, pokud by takto začlo jednat hodně hráčů.

Proto navrhuji přidat do Soutěžního řádu následující omezení:

• Každý hráč může změnit klub max. 1 x za sezónu.

Pravidla - varianty her podle počtu kuliček

Doporučuji zjednodušení prvních článků Pravidel týkajících se variant her z hlediska počtu kuliček následujícím způsobem:

• Klasická hra - 10 kuliček

• Zkrácená hra - méně než 10 kuliček

• Prodloužená hra - více než 10 kuliček

Argumenty pro:

• Pořadatelům to dá do rukou další nástroj pro ovlivnění délky turnaje - budou-li např. potřebovat turnaj urychlit o 20 %, mohou stanovit 8 kuliček na hru místo 10.

• Snáze se tyto principy budou vysvětlovat v angličtině a jiných jazycích (při realizaci chystaného mezinárodního projektu).

Principy při udělování divokých karet

Před Turnajem mistrů se ke mě dostala negativní reakce na způsob přidělení divoké karty na tento turnaj (nabídka divoké karty za peníze). Doporučuji si společně ujasnit základní principy, na základě kterých se budou příští rok divoké karty přidělovat.

Stanovení pravidel turnajů dvojic

Zdá se, že Mistrovství ČR dvojic se líbilo a je možné, že proběhnou nějaké další turnaje dvojic. Proto by bylo dobré vytvořit článek pravidel popisující pravidla turnajů dvojic. Zde jsou s tím spojené otázky, které mě napadají:

Specifika rozhozu:

• Bude házet jen jeden z dvojice nebo oba (tzn. budou na ploše celkem 4 kuličky)?

• Pokud oba, bude platit pravidlo, že pokud se kuličky při rozhozu dotknou, rozhoz se opakuje?

Složení dvojice:

• V různých sportech existují různá složení dvojic (2 muži, 2 ženy, mixy muž-žena, občas pak jiné mixy jako dospělý-junior atd.). Tohle lze samozřejmě nechat na pořadateli, pokud by však popularita turnajů dvojic vzrostla natolik, že by se vedl žebříček dvojic, chtělo by to specifikovat složení dvojice pro žebříčkové turnaje (pokud by body získávala dvojice jako celek; pokud by je získával každý člen dvojice jako např. v petanque, pak by to nebylo nutné řešit).

Ujasnění si výkladu pravidel v situaci, kdy dojde k nechtěnému dvojcvrnku

Jedná se o situaci, kdy hráč cvrnkne do kuličky v první fázi cvrnku velice malou silou a v další fázi pohne prstem o něco rychleji, přičemž mezitím vznikla mezi prstem a kuličkou mezera, takže se jí vlastně dotkne podruhé, popř. dojde ke zbrždění kuličky terénem a následnému druhému dotyku (dále jen dvojcvrnk).

Současná situace:

Současná pravidla tuto konkrétní situaci konkrétně nedefinují. Při pečlivé analýze pravidel zjistíme, že na takovou situaci lze vztáhnout 2 různé články a vykládat ji tedy různými způsoby:

1. Článek 3.6: Cvrnkáním (cvrnknutím, cvrnkem) se rozumí pohyb pouze jednoho prstu jedné ruky (hráč se smí kuličky dotknout pouze tímto prstem), přičemž dochází ke kontaktu s jednou hráčovou (nikoli soupeřovou) kuličkou a následně ke změně její polohy.

2. Článek 3.11: Posune-li hráč omylem některou (ať svou či soupeřovu) kuličku (např. kopnutí do kuličky), vrací se tato na původní pozici.

Článek 3.6:

Podle tohoto článku se nabízí hned 2 výklady:

1. Hráč cvrnknul 2 x za sebou (což nesmí, protože hráči se střídají po 1 cvrnknutí), takže by vlastně měl umístit kuličku tam, kde by skončila po prvním cvrnknutí (což je nemožné přesně určit).

2. Hráč zahrál regulerní cvrnk - došlo k pohybu jen jednoho prstu jedné ruky a ke změně polohy kuličky. Článek 3.6 nic neříká o tom, že by při tom pohybu prstu nesměl nastat okamžik, kdy se prst kuličky nedotýká.

Článek 3.11:

Dvojcvrnk lze také považovat za nepovedený cvrnk a tím pádem vrátit kuličku na původní pozici. Poté by ji hráč hrál znovu, dokud by ji necvrnkl správně (stejně jako v případě např. kopnutí do kuličky - dala by se zpět a soutěžící by ji odehrál).

Shrnutí:

Měli bychom se přiklonit k jednomu z možných výkladů a specifikovat takovýto výklad v pravidlech nebo vytvořit nové pravidlo, které by danou situaci upravovalo.

Výhody a nevýhody jednotlivých řešení:

Umístění kuličky tam, kde by skončila, nedošlo-li by k druhému dotyku:

- Nemožné přesně určit, kde by kulička skončila

Vrátit kuličku na původní pozici:

+ Snížení pochybností ze strany soupeře o regulernosti cvrnku

• Pokud je kulička v takové pozici, že jí překáží soupeřova kulička (před důlkem), může se stát umístění kuličky na původní pozici předmětem nevyřešitelného sporu, protože i umístění o několik milimetrů vedle původní pozice může výrazně zvýhodnit nebo naopak znevýhodnit cvrnkajícího hráče (podle toho, jak by kulička soupeře překážela)

• Další nevyřešitelný spor může nastat ve chvíli, kdy se hráči nemohou shodnout, zdali došlo k dvojcvrnku. Jednak tu může být problém, že hráč chybu nepřizná (a pokud nebude u každého důlku rozhodčí nebo kamera, tak ji nic neprokáže), ale také mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že může dojít k situaci, kdy hráč si sám není jist, jestli se dvojcvrnku dopustil. Stalo se mi to např. na turnaji v Rakovníku, kdy jsem hrál kuličku z větší vzdálenosti (přitom vždy koukám na důlek) a po odcvrnknutí jsem měl pocit, že jsem se možná mohl dotknout 2x - protože byly moje myšlenky upjaty jen na důlek, nemohu s jistotou říct, jestli k dvojcvrnku došlo či nikoliv.

• K dvojcvrnku může dojít vlivem terénu, aniž by to hráč mohl ovlivnit. Typicky terén na Střeleckém ostrově vymetený na hlínu a místy vrstvy jemného písku. Má-li hráč kuličku na povrchu s nízkým třením (např. suchá dobře zametená hlína) a kousek za ní následuje povrch s vysokým třením (který kuličku více brzdí, např. jemný písek), může se stát, že ve chvíli, kdy se kulička přestává dotýkat hráčova prstu, se zbrzdí o povrch s nižším třením, díky čemuž se jí hráč opět dotkne.

Hráč ztratí cvrnk (vrátí kuličku zpět a hraje soupeř):

Zde jsou pro a proti stejná jako u výše zmiňované varianty, jen s horšími následky pro hráče.

Došlo k regulernímu cvrnku, který platí:

+ To, že se hráč dotkne kuličky 2x a ne pouze jednou, má na přesnost cvrnku nepříznivý vliv. Stačí si zkusit párkrát se trefit někam tímto způsobem a je vidět, že to není žádná výhoda. Takže hráč už tím, že takto zahrál, „potrestá“ sám sebe za nevydařený cvrnk (byl-li to nevydařený cvrnk - jak jsem psal výše, může k tomu dojít i vinou terénu).

+ Odpadají nevyřešitelné spory (došlo k dvojcvrnku?, kde přesně byla kulička?).

- Soupeř z takového cvrnku může mít „blbej pocit“.

Můj návrh:

Považovat takovouto situaci za regulérní cvrnk a ponechat kuličku tam, kde skončila.

V případě, že výkonný výbor zvolí jiné řešení, je třeba vyřešit následující situace, které mohou nastávat:

• Jak se bude řešit situace, kdy jeden z hráčů bude tvrdit, že soupeř zahrál dvojcvrnk a druhý hráč to bude popírat (napředpokládám, že bychom v nejbližší době mohli postavit na každý důlek rozhodčího na všech turnajích nebo zavést kamerový systém :o) )

• Jak se bude řešit situace, když sám hráč bude mít pocit, že zahrál dvojcvrnk, ale nebude si jist (nedívá se při hře na kuličku).

• Upřesnit řešení situace, kdy kulička zasáhla jinou nebo jiné kuličky a změnila jejich polohu.

Řešení situace, kdy hráč použije více kuliček

V pravidlech je v tomto případě nedostatek, protože není ošetřena situace, kdy hráč svou chybou použije více kuliček než je stanoveno pro danou hru. Situaci upravuje čl. 3.14:

V případě, že se v okamžiku hry na hřišti vyskytuje více kuliček daného hráče, než je stanoveno pro probíhající turnaj a není možno s jistotou určit nadbytečnou kuličku (kuličky), řeší se situace následovně:

* Zjistí-li hráč tento fakt v průběhu hry, odebere ze hry libovolnou kuličku.

* Zjistí-li hráč tento fakt po ukončení hry, jíž vyhrál, stává se vítězem této hry.

* Zjistí-li hráč tento fakt po ukončení hry, jíž prohrál, přičemž má mimo důlek minimálně o 2 kuličky více než činí počet nadbytečných kuliček, stává se vítězem hry jeho soupeř.

* Zjistí-li hráč tento fakt po ukončení hry, jíž prohrál, přičemž má mimo důlek maximálně o 1 kuličku více než činí počet nadbytečných kuliček, hra se opakuje.

Pokud je jisté, že hráč nehrál omylem s větším počtem kuliček, než bylo předepsáno a zároveň je možné s jistotou identifikovat nadbytečnou kuličku (kuličky), odstraní se tato (tyto) z hrací plochy.

...tento článek vychází z předpokladu, že došlo k tomu, že někdo hrál dříve na stejném hřišti se stejnými kuličkami a některou tam zapomněl (což se často stávalo dětem). Byl jsem však v poslední době svědkem situací, kdy si hráč prokazatelně vzal víc kuliček vlastní chybou. Zpravidla to buď sám férově přizná, někdy je to jasné, pokud nikdo jiný nemá stejné kuličky jako on.

Současná situace:

• Hráč s více kuličkami v průběhu hry může soupeři více blokovat jeho kuličky (překážet v cestě).

• Soupeř hráče s více kuličkami může zvolit taktiku, kterou by jinak nezvolil a být tak znevýhodněn - zejména riskantní pokusy, které zpravidla nevyjdou, ale v případě téměř jistě prohrané hry by bylo škoda se o ně nepokusit (odstřelování soupeřových kuliček, snaha dávat 2 kuličky najednou i v situacích, kdy je velké riziko, že do důlku nepadne ani jedna).

Můj návrh:

Protože soupeř hráče s více kuličkami je znevýhodněn, tak navrhuji pro případ, že je jisté, že někdo hrál s větším počtem kuliček, než měl, aby musel hru dohrát se všemi kuličkami, které naházel.

Zastavení pohybující se kuličky

V současnosti pouze čl. 3.11 řeší posunutí kuličky hráčem nebo vnějším faktorem (divák, pes...). Není v něm však vysloveně uvedeno, že by se vztahovat i na zastavení pohybující se kuličky. K tomu může dojít v různých situacích a čl. 3.11 dle mého názoru všechny tyto situace neřeší zcela uspokojivě.

Situace, ke kterým může dojít:

1. Kulička je zastavena při rozhozu - může to být zapříčiněno pohybujícím se tvorem nebo předmětem (člověk, pes, kolo atd.) nebo pevnou překážkou (strom, zeď...).

2. Kulička je zastavena při cvrnkání.

3. Kulička je zastavena při odcvrnkávání soupeřovy kuličky.

Znění čl. 3.11:

3.11 Posune-li hráč omylem některou (ať svou či soupeřovu) kuličku (např. kopnutí do kuličky), vrací se tato na původní pozici. Nelze-li zjistit, kde se nacházela, řeší se situace následovně:

* Jde-li o kuličku hráče, který zavinil její posunutí, umístí ji na čáru hodu, odkud pokračuje cvrnkáním kdykoliv během dané hry (za předpokladu, že je na řadě).

* Jde-li o kuličku soupeře, ve chvíli, kdy má pokračovat ve hře, ji hází znovu z čáry hodu. Poté ještě pokračuje ve hře jedním cvrnknutím, přičemž může hrát libovolnou kuličkou.

Dojde-li k posunutí jedné či více kuliček vnějším faktorem (např. diváci, pes apod.), vrací se tyto na původní pozici. Není-li možno u všech zjistit, kde se nacházely, tyto se seberou a hází se znovu z čáry hodu v pořadí, v jakém hráči házeli na začátku dané hry. Poté se pokračuje ve hře standardním způsobem.

Čl. 3.11 by dle mého názoru bylo vhodné použít pro následující případy tak, že se na začátku posledního odstavce uvede místo „Dojde-li k posunutí“ uvede „Dojde-li k posunutí nebo zastavení“:

• Kulička je zastavena při rozhozu pohybujícím se tvorem nebo pohybujícím se předmětem.

• Kulička je zastavena při cvrnkání pohybujícím se tvorem nebo pohybujícím se předmětem .

Navrhoval bych pro jistotu ještě lépe definovat vnější faktor jako cokoliv, co se pohne kdykoliv od okamžiku, kdy si hráč při rozhozu stoupl na čáru hodu do jeho ukončení, tj. do doby, kdy byla odhozena poslední kulička a přestala se pohybovat nebo od doby, kdy se sklonil ke kuličce, kterou chce cvrnkat do okamžiku, kdy tato kulička byla odcvrnknuta a přestala se pohybovat (něco jiného je, když se kulička zarazí o psa nebo prijíždějící kolo a něco jiného o zeď). Rozdíl bych spatřoval i v dlouhodobě zaparkovaném autě a autě, které právě projelo kolem a tím způsobilo nějaký problém.

Pokud je kulička zastavena pevnou překážkou (nepohybující se předmět nebo divák), zůstal bych u dnešního výkladu, kdy se kulička nechává, kde skončila.

V případě úspěsného odcvrnkávání (tj. kulička odcvrnkávajícího hráče trefila kuličku soupeře), kdy je některá z kuliček zastavena pohybujícím se tvorem nebo pohybujícím se předmětem, bych pak doporučoval, aby odcvrnkávající hráč měl volbu z těchto 2 možností:

1. Obě kuličky umístí tam kde byly a hraje znovu.

2. Obě kuličky nechá na místě, kde skončily.

Myslím, že je to lepší, než vytvořit jedno univerzální pravidlo, co se děje v takovém případě. Pokud se hráči povede takový odcvrnk, o kterém je přesvědčen, že by ho nezopakoval, nebylo by spravedlivé ho k tomu nutit kvůli chybě vnějšího faktoru. Naopak třeba v situaci, kdy někdo nebo něco vletí do hřiště a zastaví kuličku několik cm od původní polohy, možnost opakovaného odcvrnkávání se zdá být nejvhodnějším řešením.

Nutno dodat, že zde stále mluvím o pohybujících se předmětech a lidech. Pokud by při odcvrnkávání byla některá z kuliček zaražena divákem, který tam stojí nehnutě po celou dobu odcvrnkávání, považoval bych ho za pevnou překážku, se kterou hráč buď může počítat nebo si před zamýšleným odcvrnkáváním zjednat patřičný prostor.

Rozbitá kulička v průběhu hry

Situace, která se také nestává často, ale již se v minulosti stala a bylo by dobré ji v pravidlech ošetřit dříve, než se stane předmětem těžko řešitelného sporu v některém z velkých turnajů.

Doporučoval bych takovou situaci řešit tak, že pokud se kulička rozbije, hráč použije novou, kterou umístí tam, kde se nachází větší část rozbité kuličky. Pokud se kulička rozpadne na 2 stejně velké kusy, umístí se nová kulička doprostřed úsečky spojující oba rozbité kusy.

Obecné pravidlo řešící situace neošetřené pravidly

I přes nějvětší možnou snahu nikdy nemohou Pravidla ošetřit všechny situace, které mohou vzniknout. I po mnoha letech se stále setkávám se situacemi, které nikdy předtím nenastaly a člověka by vůbec nenapadlo je řešit nebýt toho, že k nim došlo. Proto doporučuji přijmout jedno univerzální pravidlo, které dává veškerou pravomoc v takových situacích rozhodout pořadateli podle jeho nejlepšího svědomí s možností odvolat se k výkonnému výboru.

Etický kodex

Etický kodex je myšlenka Oldy Vrátníka ještě z dob, kdy působil ve výkonném výboru. Myslím, že dost dobrá, než aby se na ní zapomnělo.

Protože nemohu mluvit za něho, berte následující vysvětlení jako informaci, jak jsem ji já pochopil od něho. Pokud byste s ním o tom chtěli mluvit, věřím, že tuto myšlenku pro vás rád rozvede do větších detailů.

V principu jde o nějaké písemné shrnutí určitých morálních zásad, ke kterých by se hráči mohli dobrovolně přihlásit a dodržovat je. Soutěžní řád sice hovoří o možnosti diskvalifikace hráče za nesportovní chování, nicméně existují určité morální záležitosti, které nelze nikterak vynucovat a přitom by bylo pro atmosféru v našem sportu velmi přínosné, kdyby je co nejvíce hráčů ctilo.

Co si od toho můžeme slibovat:

• Ukážeme navenek, v čem jsme lepší než jiné sporty (golf - sport gentlemanů, kuličky - sport ???). Spousta lidí je znechucena situací ve sportech jako fotbal - ukažme tedy, že jsme lepší.

• Ochrana hráčů před výpady nevychovaných soupeřů - dnes naštěstí mezi námi snad není nikdo, koho by se tento bod týkal. V minulosti tomu však občas bylo a bylo by naivní předpokládat, že k podobným problémům nikdy nedojde. V takových situacích by měla zafungovat morální síla těch, kteří se dobrovolně přihlásí k etickému kodexu, kdy by takovým lidem svým chováním dali najevo, že v našem sportu očekáváme jiný přistup (mám teď na mysli jít příkladem spíš než vyvolávání nějakých konfliktů s těmito lidmi). Přesvědčil jsem se, že tohle je možné v některých oborech podnikání, tj. v činnosti, kde je mnohem více „svinstva“ než ve sportu. Znám skupiny podnikatelů, kde si můžete odložit plnou peněženku a po hodině se pro ní vrátit - najdete ji na stejném místě. Hovořím o skupině, kde většina z nich je na začátku, podnikání je pro ně vedlejší příjem - jinými slovy - obsah té peněženky je pro ně dost atraktivní, přesto tam zůstane. Tohle je důležitá informace pro ty, které by mohl při čtení těchto řádků nahlodávat červík pochybnosti, zdali se nejedná o utopii.

• Ochrana pořadatelů před výpady nespokojených hráčů - jsem v osobním kontaktu se všemi pořadateli a čas od času řešíme nejen technické záležitosti okolo turnajů. Za poslední rok jsem jich viděl hned několik nezávisle na sobě dost znechucených přístupem hráčů k jejich práci. V tomhle bodu je skutečně potřeba něco dělat, jinak by se mohlo také stát, že prostě přestanou pořádat. Dojem z turnaje dokáže dost zkazit i jediný člověk, a to přesto, že se kolem pohybuje třeba několik desítek jiných, kterým se třeba turnaj líbil. Etický kodex by měl navrhovat nějaký rozumný vztah k pořadatelům (nezapomínejme, že i kdyby dělali sebevětší chyby, dělaj to pro nás). Chtělo by to navrhnout přístup, kdy by na jednu stranu nebylo „in“ se k nim chovat způsobem, který jim zkazí dobrý pocit z pořádání a na druhou stranu aby se hráč s dobrým nápadem nebál vznést námitku či produktivní kritiku (tj. kritiku s cílem pořadateli pomoct a ne z něho „udělat vola“).

Protože Etický kodex je něco, k čemu se lze dobrovolně přihlásit a nelze k tomu nikoho nutit, doporučoval bych jeho jednotlivé body řešit s hráči na turnajích a nakonec provést průzkum. Do Etického kodexu bych pak doporučoval zanést jen to, co se setká s podporou blížící se ke 100 %.

Zvážil bych nějakou formu, jakou by mohl hráč dát okolí najevo, že se ke kodexu hlásí (kromě svého chování). Napadlo mě něco jako odznáček apod. - nějaká vizuální forma přijetí Etického kodexu by způsobila to, že by se nováčkové na turnajích ptali, co to znamená, což by vedlo k rychlému aplikování 3 výše zmiňovaných výhod.

Průměr důlku

Když se v roce 1999 vytvářela pravidla, byl stanoven průměr důlku na 10 cm (resp. 9 - 11 cm) proto, aby se do něho vešla jakákoliv ruka a každý tak byl schopen vyndat kuličky. Časem se ukázalo, že existují i jiné způsoby, jak vyndat kuličky z důlku - bez nutnosti strčit celou ruku dovnitř.

Vzhledem k tomu, že občas se hraje na povrchu, na kterém jsou možné velmi přesné rozhozy (písčitý povrch - zde není výjimkou několik kuliček v důlku a ostatní ve vzdálenosti, ze který se zkušený hráč nemýlí), myslím, že by se mohly změnit povolené rozměry důlku. Pořadatel by se mohl rozhodnout s ohledem na kvalitu terénu.

Myslím, že rozmezí by mohlo začínat na 5 cm a končit na současných 11 cm. Důlky s menším průměrem by zachovaly zajímavost hry i na velmi kvalitních terénech (nebylo by rozhodnuto hned po rozhozu).

Kdy je kulička v důlku

Toto téma bylo před několika lety na programu jednání výkonného výboru. Tenkrát bylo odhlasování, že se toto do pravidel dávat nebude.

Doporučoval bych přijmout jednoduché pravidlo, že kulička je v důlku, pokud je pod úrovní okolní země celým svým objemem. Takto by se dalo snadno určit, zdali kulička je v důlku - např. položením něčeho jako pravítka na důlek - pokud by se předmět kuličky dotkl, pak není uvitř celým objemem.

Argumenty pro:

• Pokud si vzpomenete, kolik turnajů se letos hrálo v blátě, možná se mnou budete souhlasit, že by stálo za to po letech přehodnotit toto rozhodnutí. Již mnohokrát jsem viděl kuličku zabořenou na okraji důlku do bahna, kdy nebylo zcela jasné, zdali je v důlku nebo ne.

• Zaznamenal jsem i rozdílný názor hráčů na to, jestli kulička je v důlku, pokud se zarazí o jeho okraj při použití umělých výplní důlků (např. solviny). Přijetí tohoto pravidla by předešlo dohadům.

Způsob podávání protestů na turnajích a chybách ve výsledcích turnajů, bodů do NŽ atd. (do kdy)

Domnívám se, že by Soutěžní řád měl alespoň rámcově upravovat, do kdy lze protestovat proti různým situacím, které mohou nastat. Zdravým rozumem je jasné, že není možné chtít po rozhodčím, aby řešil po skončení problém týkající se konkrétního zápasu (např. špatný počet kuliček některého z hráčů v průběhu turnaje). Stejně tak u případných chyb ve výsledcích turnaje nebo národního žebříčku by měla být stanovena hranice, do kdy se protesty budou přijímat.

Rámcově se domnívám, že pokud jde o problémy, které vznikají při zápasech v turnaji, tak okamžitě, jakmile problém nastane, u chyb ve výsledcích do posledního turnaje sezóny hodnoceného do NŽ, u dlouhodobých žebříčků do jeho vyhlášení.

V tomto bodě se zkuste prosím zamyslet nad případnými situacemi, pro které by tento rámec nevyhovoval.

Vytvoření sponzorských balíčků

Zejména s těmi, kteří by byli ochotni občas komunikovat s potenciálními sponzory, bychom měli vytvořit nějaké základní sponzorské nabídky. Pár možností je již delší dobu na stránkách, je to třeba zrevidovat a doplnit. A pak zejména začít nabízet :)

Klubová soutěž

Zde je kopie příspěvků hráčů v diskusním fóru včetně mé odpovědi, která by měla nahrazovat výpis mě známých argumentů (ať již pro nebo proti).

Měl bych malou připomínku ke klubové soutěži. Jak všichni víte, letos byla v podstatě o ničem. Vyhrál klub s největším počtem členů ( samozřejmě i nejlepších kuličkářů), druhý byl klub, který se také občas sešel v trochu větším počtu a pak se umístili ostatní. Pro nový rpk bych navrhoval buď pouze drobnou úpravu a to započítávat pouze tři členy klubu do týmové soutěže (neboj Jirko, Vám to bude stačit). Anebo bych byl pro úplně nový systém. Například na začátku roku ustavit např. 3-4 člená družstva a ty by soutěžili po celý rok. Je to samozřejmě jen návrh, ale možná by se o tom mohla vést aspoň malá diskuze.
Tímto Vás všechny zdravím a mějte se krásně
Michal Petr

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

S klubovou soutěží by se opravdu mělo něco udělat, aby byla zajímavější. Nevím, zda je průchodné omezit týmy na 3-4 členy, ale třeba by se dala udělat jiná věc. Podmínkou pro započítání bodů pro klub by bylo, že v příslušném turnaji startují alespoň tři jeho členové (a tedy samozřejmě klidně i víc) a z jejich umístění respektive bodového zisku by se vypočítal průměr (příklad: tři hráči by dosáhli celkem 135 bodů, družstvu by se zpočítalo 45 bodů). Asi zas bude problém pro mnohé, aby v turnaji měli aspoň ty tři členy, ale zas na druhou stranu- turnajů je za rok hodně a jestli nějaký tým nebude schopen obsadit alespoň započítávaný počet turnaju třemi hráči, pak asi nemá smysl, aby se vůbec klubové soutěže účastnil... Takže tohle berte jako první příspěvek do navrhované diskuze...

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Co se mého názoru týče, tak klubová soutěž je spravedlivá a má hlavně motivovat kluby, aby sháněly nové hráče. Jasně, že u týmu z daleka se nepoženou všichni. Né každému se chce cestovat. Ale jelikož se nejvíc turnajů pořádá v Praze, tak nevidim u vás chlapi, žádný problém. Mě se taky moc nechce nejzdit do Prahy, ale stejně jedu, protože mě kuličky baví. Tak se všichni mějte a veselé vánoce Martin Adamec

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Díky za zpětnou vazbu - vaše příspěvky (tyto i z dalšího nedávno založeného vlákna o počtu započítávaných turnajů Open) přidávám do materiálů pro výkonný výbor, aby se těmito názory zabýval na schůzi 14. 12.

Když už tu byla zahájena diskuse na toto téma, přidám i svůj názor. Ten v žádném případě nereprezentuje postoj výkonného výboru, je to pouze můj osobní postoj k těmto věcem a tedy postoj jedné pětiny VV Smile

V první řadě musím souhlasit s tím, že většině klubů se na většině turnajů nepodařilo přivést tolik členů, aby měli k dispozici alespoň 6 hráčů, bez nichž to jde dosti těžko. Chápu, že ve chvíli, kdy jste třeba jen 2 z daného klubu na turnaji, motivace vyhrát klubovou soutěž se vytrácí. To je něco k zamyšlení a především k řešení.

Jedno možné řešení bylo nastíněno v příspěvcích výše. Dovolím si přidat další možné řešení situace. Řešení, které pokud vyjde, přinese ještě více skvělé sportovní atmosféry a vyšší úroveň klubové soutěže. Nutno podotknout, že jak už to v životě bývá, řešení, které přináší víc užitku, si žádá i více práce. Míra práce, kterou mám na mysli, však ani zdaleka nedosahuje takové náročnosti, se kterou se v některých (zejména kolektivních) sportech lidé potýkají zcela běžně, protože by jinak vůbec nemohli fungovat.

Tím řešením, o kterém píšu, by mělo být uvědomění si, že klubová soutěž nezačíná s prvním zápasem turnaje. Začíná dávno před turnajem. A je to tom, nalézt pár spoluhráčů. Přestavte si, jaké by to bylo, kdyby každý klub přivedl 6 - 10 hráčů na každý turnaj. Krom toho, že by klubová soutěž začala být mnohem zajímavější, spočítejme si počty účastníků na turnaji. Cítíte tu atmosféru naplněného hřiště a spousty hráčů čekající s napětím na svůj zápas?

Když jsem loni v létě na 2 Openech experimentálně zavedl klubovou soutěž jakožto doplněk, bylo to s úmyslem, aby nás to všechny motivovalo přivést další lidi. A řekněme si na rovinu, že všichni, kdo v nějakém klubu jsme, na to máme. Zkusme se zamyslet nad základními fakty:

1. Minimální počet lidí, kteří mohou založit klub, jsou 3. Takže když každý přivede jednoho, je to 6 - tedy potřebných 6, kteří se započítávají do klubové soutěže. Je to nerealistické? Nemyslím...

2. Teamové sporty jako hokej nebo fotbal - ty proste svých x lidí potřebují, a je to mnohem více než 6. Protože je sehnat MUSÍ, jinak si nezahrají, tak je prostě seženou.

3. Když se podívám na průměrnou členskou základnu klubů ve sportech, které jsem provozoval nebo občas stále provozuji (orientační běh, rádiový OB, šipky), průměrný klub má řádově desítky lidí. Velké oddíly mají stejně členů jako celý náš svaz. A to přesto, že se jedná o individuální sporty jako kuličky. Když jsem v mládí působil v kralupském oddíle OB a ROB, zvládali jsme ve 2 mít permanentně 20 - 40 lidí. Proč bychom to tedy nezvládli my?

4. Být v kuličkách dostatek klubů, které mají běžně 10+ lidí na turnaji, asi by nikoho nenapadlo diskutovat o snižování počtu započítávaných hráčů. Mějme na paměti, že je to jen psychologická záležitost a kdybysme viděli u ostatních klubů mnohem vyšší účast, prostě to nějak uděláme a taky pár lidí přivedeme. Proto chci všechny vyzvat, aby se na jaře pokusili o co největší nárůst členské základny a sami sobě jsme tak ukázali, že to jde. Pokud jde o samotné nábory, lze zajít do středních škol, účastnit se akcí jako např. Bambiriáda apod. V minulosti jsme jako svaz měli na mnoha takových akcích své prezentace, pokud byste některých z nich chtěli účastnit jako kluby, rád s vámi proberu detaily.

Prostě máme na to a dokažme to! Je to víc práce než prostě slevovat z počtu započítávaných hráčů, ale zvládnutelná a dělající z našeho pěkného sportu ještě lepší.

Tak to byl ve stručnosti můj názor na ideální řešení, teď si dovolím pár praktických poznámek:

1. Současný software pro výpočet NŽ změnu počtu započítávaných hráčů nezvládne. Jak už jsem mnohokrát uváděl, jeho vývoj bude muset pokračovat a bude nutné jej obohatit o mnoho dalších funkcí. Pokud to však nechce udělat někdo jiný než já, v nejbližších měsících to nebude.

2. Návrh ohledně započítávání průměrného bodového zisku za každého hráče klubu - už jste někdy nováčkovi nabízeli, jestli by nechtěl hrát za váš klub? Víte, jak zní 90 % odpovědí? "Já nevim, já bych vám to asi kazil." V současném systému to zkazit může jen tak, že za vás hrát nebude. Takhle by opravdu mohl. A vy potřebujete mu dát důvod, proč hrát s vámi, ne proč s vámi nehrát.

Takže malé shrnutí - máme v podstatě tyto možnosti:

1. Pokračovat stejným způsobem dále a snad se výše zmíněná idea stane realitou. Pokud ne, ve chvíli, kdy budu v c++ natolik zběhlý, abych udělal druhou verzi programu, umožňující i změny v počtu započítávaných hráčů do klubové soutěže, změna se provede.

2. Výkonný výbor schválí nižší počet hráčů započítávaných do klubové soutěže a najde někoho, kdo bude schopen a ochoten program předělat.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

A to jsem se bál, abych tu náhodou nepsal slohovku. Laughing

Co teď Petr napsal, jsou ty nejvýstižnější slova. Přesně to podchytil. Kdyby jsme všichni dělali tolik pro kuličky co Petr, tak máme minimálně tisíc členů. Wink

Tento odstavec mě zaujal svou výstižností:

2. Návrh ohledně započítávání průměrného bodového zisku za každého hráče klubu - už jste někdy nováčkovi nabízeli, jestli by nechtěl hrát za váš klub? Víte, jak zní 90 % odpovědí? "Já nevim, já bych vám to asi kazil." V současném systému to zkazit může jen tak, že za vás hrát nebude. Takhle by opravdu mohl. A vy potřebujete mu dát důvod, proč hrát s vámi, ne proč s vámi nehrát.

Vždy je lepší třeba i jen jeden bod z účasti na víc. 100+1 je víc než 100.

Jak všichni víte, tak jsme tomu letos za Plzeň moc nedali. Karel bohužel byl hodně pracovně vytížen a tak nestíhal jezdit na turnaje. Snad se mu příští sezóna víc časově vydaří.

Ale to sem teď nebudu tahat. Zkrátka a dobře, je na každém co tomu věnuje a jestli přivede někoho nového do týmu. Věřim, že i sem na internet do diskuze chodí plno lidí, kteří kuličky aktivně nehrají, tak bych jim chtěl připomenou, že mají možnost se zde na cokoliv zeptat a klidně se předběžně přihlašovat do klubů. Náš Plzeňský Strangalia tým, určitě rád přivítá nové členy.

Teď je na vás, co si z Petrovo rad odnesete.

Mějte se krásně a na extrémech se snad uvidíme...............Martin Adamec

Počet započítávaných Openů do NŽ

Zde je kopie příspěvků hráčů v diskusním fóru včetně mé odpovědi, která by měla nahrazovat výpis mě známých argumentů (ať již pro nebo proti).

Ahoj.S problémem ohledně klubové soutěže souhlasím,ale chtěl bych nastínit jiný problém a to počet započítaných turnajů do národního žebříčku.

Letos se započítávalo 6 turnajů masters a 6 open.Jelikož se konalo přes 40 turnajů kategorie open tak považuji započítání jen nejlepších 6 openů za nedostatečné.

Navrhuji započítávat 1/3 openů uskutečněných v sezoně.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ty se prostě bojíš. Víš moc dobře, že jich víc nestíhám a doufáš, že takhle mě v žebříčku přeskočíš co? Very Happy Very Happy Very Happy

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Udělal jsem analýzu Tvého návrhu a tady je její výsledek:

http://www.kulicky.com/doc/test-nz-zapocitavanych-15-openu.html

Započítávalo by se 15 openů (celkem jich bylo 44, při matematickém zaokrouhlování vychází 1/3 na 15).

V podstatě by šlo zejména o to, na kolik turnajů člověk dorazí. Pro mimopražské by to při současném počtu turnajů bylo vražedné, vezmeme-li v potaz, že turnajů může přibývat, mohlo by to být neúnosné i pro většinu Pražáků (i těch, kteří si na kuličky udělají relativně hodně času).

Na druhou stranu chápu pocit hráče, který se účastní opravdu velkého počtu turnajů. Myslím, že i pro hráče Tvého ražení (jak jsem koukal, nejsi zase úplně jediný s tak velkým počtem odehraných turnajů) by mohlo být zajímavé jiné řešení - něco jako oblastní žebříček pro Prahu.

Ve stanovách je už od roku 1999 článek umožňující vznik oblastních kuličkových svazů a Praha má slušnou členskou základnu na to, aby mohl prakticky vzniknout. Myslím, že jsme ve stádiu, kdy to není sice vyloženě nutné, ale už je to možné. Jakožto oblastní svaz byste si sami domluvili oblastní žebříčky a jejich bodování. To myslím by mohlo být zajímavé.

Osobně bych něco takového uvítal i z toho důvodu, že ti, kteří by se v tomto oblastním svazu angažovali, by se naučili zvládat "vyšší organizační level". Pokud by v budoucnu bylo třeba doplnit výkonný výbor, měli bychom tak i lidi s potřebnýma zkušenostma.