Před zahájením hry

Před každým turnajem je dobré vyzkoušet všechny důlky – jak rozhozy, tak cvrnkání. Různé terény mají různé vlastnosti a včasný trénink vám umožní získat cit pro druh terénu, na kterém se bude hrát. Pokud máte sehrát zápas na důlku, na kterém jste ten den ještě nehráli, měli byste si před zápasem hodit několik kuliček a vyzkoušet i cvrnkání.

Rozhoz

Začněme počátečním hodem jednou kuličkou k důlku. Vítěz tohoto rozhozu (tj. ten, kdo hodí svou kuličku blíže k důlku), má právo volby, zdali bude v první hře házet jako první či druhý. Podaří-li se vám tento počáteční rozhoz vyhrát, pečlivě zvažte, zdali pro vás bude výhodné v první hře začínat či nikoliv.

• Budete-li házet tak, že vaše kuličky zůstanou těsně před důlkem, ztížíte tím pozici svému soupeři a zároveň máte šanci, že vám shodí některou kuličku do důlku. I v další fázi hry je větší pravděpodobnost, že vaše kuličky budou blokovat soupeřovy, které buď z opatrnosti nedohodil až k důlku nebo se mu zarazily o vaše.
• Rozhodně vám nebudou překážet soupeřovy kuličky.

• Váš soupeř je v rozhozech minimálně stejně dobrý nebo lepší než vy a nejste si jisti, kudy kuličky házet. Každý důlek má svá specifika a někdy je třeba umět číst terén. Pokud necháte soupeře začít, můžete analyzovat, jak jednotlivé kuličky hodil a kde skončily.
• Aby toto fungovalo, ujistěte se, že soupeř má kuličky podobné váhy jako vy. Hrajete-li s hliněnkama, skončí úplně jinde než stejně hozená skleněná kulička.
• Nechte soupeře začínat i v případě, že máte „důvodné podezření“, že by mohl v první hře analyzovat váš dobrý rozhoz a využít toho způsobem popsaným výše.

• Dokud kulička letí vzduchem, neodrazí se od sebevětší  nerovnosti, která se na hřišti může vyskytovat.
• S čím větší razancí kulička dopadne na zem, tím více se vychýlí ze svého směru při dopadu na nerovnost.
• Čím déle kulička letí vzduchem, tím větší razanci má při dopadu.

Cvrnkání

Rozhoz máme za sebou a přichází druhá fáze hry – cvrnkání. Pokud hrajete některou ze svých prvních her a máte neskutečnou radost z každé kuličky v důlku, asi vás to bude svádět začít těmi, které se nachází nejblíž. Zkuste pro tentokrát začít obráceně – těmi nejvzdálenějšími. Zpravidla nezasáhnete důlek, ale to nevadí. Pokud byste si takovou kuličku nechali nakonec, nebyli byste o nic přesnější. Kulička, která zůstane venku, avšak v okolí důlku, s velkou pravděpodobností bude blokovat některou ze soupeřových kuliček. Pokud se tak stane, ponechte ji na místě tak dlouho, jak jen je to možné. Hrajte jinými vzdálenými a snažte se blokovat co nejvíce soupeřových kuliček. Pokud jich zbývá venku jen několik a jednu už musíte odehrát, nehrajte s těmi, které blokují více kuliček najednou.

Když začnete se vzdálenějšími kuličkami, můžete získat výhodu i v případě, že nebudou soupeři nijak překážet. Své kuličky, které jste dostali do blízkosti důlku, můžete zkusit trefovat těmi vzdálenějšími tak, aby spadly dovnitř 2 najednou.

Odcvrnkávání

Může se stát, že se dostanete do situace, kdy má soupeř poslední kuličku tak blízko důlku, že nemůže minout a vám zbývají 2 nebo více. V tom případě se pokuste svou kuličkou odcvrnknout tu jeho. V ideálním případě tak, aby vaše kulička šla do důlku a soupeřova hodně daleko. Kdo někdy hrál karambol, snadno pochopí, jak to myslím. Pokud postavení kuliček neumožňuje, aby vaše spadla do důlku, miřte na těžiště soupeřovy kuličky. Tím docílíte toho, že vaše zůstane téměř na místě a té soupeřově předá veškerou energii, čímž jí pošle hodně daleko. Často je lepší středně silná rána do těžiště než nejsilnější možná do jiné části. Tato technika ne vždy vyjde (ani špičkoví hráči nedosahují vyšší než 50% úspěšnosti), ale ve chvíli, kdy je jisté, že byste jinak prohráli, by bylo škoda to nezkusit.

Blokování

Už jsem psal o blokování kuliček v průběhu hry. Pokud dojde k situaci, kdy by bylo vhodné odcvrnkávat, ale vaše kuličky se nacházejí od soupeřovy tak daleko, že šance jejího zasažení je minimální, máte další možnost. Svou kuličku zahrajte těsně před důlek tak, aby blokovala soupeřovu. Může se stát, že ji trefí do důlku a vy dalším cvrnkem můžete ukončit hru (máte-li venku jen 2 a soupeř 1).

Jakékoliv připomínky nebo návrhy na další body směrujte prosím na info (zavináč) kulicky.com nebo do diskusního fóra pokud chcete, aby se k vašim námětům vyjádřili i jiní. Pokaždé, když za mnou někdo přijde s nějakým podnětem, který by měl být projednán na výkonném výboru, zapisuji si jej a před schůzí zapracovávám mezi ostatní návrhy. Pokud byste náhodou některou ze svých myšlenek v následujících materiálech nenašli, připomeňte se mi, prosím.

Dokument s návrhy pro výkonný výbor

Zatímco rok 2007 byl ve znamení výrazného navýšení členské základny, letošní sezóna přinesla velký nárůst počtu turnajů, schopných pořadatelů a vyšší úroveň organizace činností v našem sportu.

Jaro začlo spoustou turnajů pořádaných lidmi, kteří si k pořadatelskému řemeslu přičichli poprvé. Osvědčilo se dvojpořadatelství, kdy soutěž společně organizovali zkušení pořadatelé se začínajícími. Když se dnes podíváme na hráče, kteří chodí na turnaje nejčastěji, téměř každý z nich by dokázal uspořádat vlastní turnaj.

Díky těmto lidem se letos uskutečnilo cca 60 turnajů. To je více než dvojnásobný nárůst oproti loňsku. Smekám nejen před pořadateli, ale i před účastníky turnajů, které se konaly za extrémního počasí a přesto se dohrály do konce.

Účast na turnajích byla opticky podobná jako loni. Protože však soutěží přibylo, při přibližně stejné průměrné účasti na turnaj se celkový počet lidí v národním žebříčku vyšplhal na úctyhodných 297 (+ 105 juniorů, z nichž část však figuruje v žebříčku dospělých, takže celkový počet účastníků za tento rok bude o něco nižší než 297 + 105).

Poprvé jsme si zahráli klubovou soutěž na body do žebříčku. Vyzkoušeli si samostatné mistrovství juniorů a žen. Zažili jsme 6-denní soutěž (dobrý pořadatel se pozná mj. podle toho, že dokáže organizovat vícedenní turnaj a přitom se stíhá i oženit :) ). A okusili turnaj dvojic.

Krom klasických povrchů se některým klubům podařilo zajistit antukové hřiště, úmělý povrch či pískováním výrazně zlepšit terén. Hráli jsme v lese, na náměstí, na koupalištích či v centru hlavního města.

Po letech máme natolik spravedlivé bodování národního žebříčku, o kterém si troufám tvrdit, že mu jen těžko může konkurovat jakýkoliv jiný sport. Body získané na každém turnaji zohledňují počet účastníků i jejich výkonost. Na rozdíl od jiných sportů, kde zpravidla mají fixní počet hráčů ovlivňujících koeficient kvality turnaje, my tento počet máme dynamický – čím více lidí figuruje v žebříčku za posledních 12 měsíců, tím více hráčů ovlivňuje koeficient turnaje. Náš systém bodování bude tedy fungovat za všech okolností – i kdybychom se ze dne na den stali národním sportem, bude to fungovat spravedlivě.

Já osobně strávil většinu roku studiem programovacího jazyka c++ a následnou tvorbou programu právě pro výpočet národního žebříčku. Toto mi zabralo většinu času a neměl jsem tolik prostoru pro angažování se ve výše pospsaných bodech. O to víc jsem rád, že team lidí, který se kuličkám věnuje, vše zvládl tak jak zvládl. O to víc se těším na příští sezónu, kdy díky zjednodušení mnoha běžných činností budu mít více času na propagaci kuličkového sportu a pomoc těm, kteří o ni budou stát.

Přístí sezónu nebude třeba vytvářet novou stránku pro propozice každého turnaje. Nebude třeba nic takového ani vyřizovat emailem. Naprogramoval jsem automatické přidávání turnajů na web, kdy pořadatelé jednoduše zadají potřebné informace do online formuláře a propozice se vytvoří včetně odkazů na úvodní stránce, termínovce a přehledu nejbližších turnajů v pravé části obrazovky. Podobně jednoduše půjde i zjistit, jestli někdo neplánuje pořádat turnaj ve vámi zvoleném termínu (turnaj, který ještě nebyl zveřejněn), zasílat výsledkové listiny či nahlašovat nové členy klubu.

Jednodušší bude i nákup pohárů. Kdo bude mít zájem, může si v členské sekci pro kluby a pořadatele prohlédnout poháry, které se nakoupily do zásoby a objednat si je s předáním přímo na některém z turnajů. Navíc se speciální slevou, kterou máme domluvenu pro náš svaz.

V příštím roce bych se s vámi rád pokusil o další co největší nárůst členské základny. Začal jsem také pracovat na mezinárodním projektu – stránkách, které v různých jazycích budou vyzývat jednotlivé národy k organizování vlastních kuličkových turnajů, založení národního kuličkového svazu a následnému vzniku mezinárodní kuličkové federace. Tyto kroky by měly přispět k tomu, aby nás kuličkový sport bavil stále víc a víc a měli jsme o co bojovat.

Zde je odkaz na dokument se všemi návrhy.

Jak projekt funguje?

Cílem projektu je vytvořit další hojně navštěvované stránky. Na ně umisťujeme reklamu výměnných systémů. Jejich princip spočívá v tom, že za zobrazování cizích reklam na našich stránkách se naše reklamy na oplátku budou zobrazovat jinde. Dále je tu potenciál menšího přivýdělku – rozhodneme-li se pro tuto cestu, můžeme část reklamního prostoru vyhradit placené reklamě a získat nějaké finance na ceny do soutěží. Čím vyšší budeme mít návštěvnost, tím vyšší bude náš prospěch.

Proč imbecil.cz?

Protože je to praštěné a takové domény se dobře pamatují. Jeden příklad za všechny – občas potřebuji surfovat s americkou IP adresou. Pro tento účel existují stovky proxy serverů. Já však vždycky používám HideMyAss.com – protože takovýto název se nezapomíná. Náš projekt se v tuto chvíli týká online her, do budoucna se předpokládá rozšíření o vtipy a další zábavu. Doména s praštěným názvem je pro takovýto projekt nejlepší možný marketingový tah.

Co tedy už funguje?

V tuto chvíli fungují online hry na adrese http://online-hry.imbecil.cz. Reklamní potenciál zde tvoří horní reklamní lišta a 3 bannery. Výdělečný potenciál (nebo spíše privýdělečný) má odkaz v patičce na webhostingovou firmu – z objednávek webhostingu učiněných přes tento odkaz získáme provizi. Počítám, že tímto se pokryjí náklady na provoz stránek.

Co ještě nefunguje?

Úvodní stránka www.imbecil.cz. Tam by mělo být vyhledávací pole googlu a zobrazování novinek ze všech projektů běžících na této doméně. Zatím tedy jen nejnovější hry, časem třeba i nové vtipy a další, jak se bude projekt rozšiřovat. Počítam, že by část uživatelů mohla používat tuto stránku jako domovskou. Google má nastavenou jako výchozí stránku do internetu spousta uživatelů, tak proč si místo toho nenastavit to samé, když tam ještě budou mít trochu zábavy jako bonus? Pro vyhledávání googlem hodlám použít google adsense vyhledávací box – v praxi to znamená, že náš svaz bude mít příjem z reklam, které google zobrazuje.

Co můžete udělat pro zdar věci?

Na http://online-hry.imbecil.cz můžete vkládat nové online hry. Je to jednoduché – najdete na netu nějaký herní server (napište do vyhledavače výraz Online hry a máte jich stovky), vyberete hru, která se vám líbí a pomocí forumuláře ji přidáte. Dále můžete ke hrám vkládat návody. Tohle jsou v tuto chvíli ty nejdůležitější věci, které potřebujeme udělat. Postupně vytvoříme skvělý obsah, na který se uživatelé budou rádi vracet. A zde je obrovský reklamní potenciál – velké herní servery zobrazí denně i přes milion reklam – proč se nezařadit mezi ně?

Navíc je tu spousta práce ohledně propagace serveru – budování zpětných odkazů a komunikace s webmastery podobných serverů. Projekt je totož marketingově koncipován tak, že provozovatelé ostatních serverů s online hrami pro nás nejsou konkurencí, ani my pro ně. Otevírá se nám tak prostor pro spolupráci. Kdo byste měl chuť si něco takového vyzkoušet, budu rád, když se mi ozvete na info (zavin@č) kulicky.com.

Myslím, že máme šanci skutečně uspět a skvěle se přitom zviditelnit. Pokud se nás hráčů dá dohromady dost na to, abychom společně vytvořili kvalitní obsah, můžeme nabídnout mnohem více, než stránky provozované jedním nebo pár lidmi. Za sebe musím říct, že práce na tomhle projektu mě neobyčejně chytla – je hrozně příjemné „pracovně“ hrát hry a psát k nim návody

Pokračování >>

Ve svém loňském článku jsem vyjádřil naději, že by v roce 2007 mohlo přijít do kuličkového sportu dost lidí, kteří jej posunou o kus dál. S potěšením mohu napsat, že se tomu tak stalo. To, co dnes vidíme na turnajích, není již dílem 2 – 3 lídí, ale již mnohem početnějšího skvělého teamu. Pro zajímavost uvedu pár čísel.

Zatímco v roce 2006 průměrná účast na turnaji Masters činila okolo 10 – 12 hráčů, letos nejslabší účast činila 17 soutěžících. Na posledních 3 turnajích se nás sešlo více než 40. Počet kuličkových klubů se více než ztrojnásobil.

Dalším zajímavým ukazatelem „životaschopnosti“ našeho sportu je počet hráčů, kteří se účastní turnajů opakovaně. Loni se alespoň 2 turnajů zůčastnilo 20 hráčů (16,8 %). Letos to bylo 80 hráčů (43,2 % z celkového počtu lidí v národním žebříčku). Výborná práce klubů podpořená zasíláním informací na email zde přinesla své ovoce.

Věřím, že i v příštím roce bude tato tendence pokračovat. Kuličky jsou skvělý sport a hlavně lidi, kteří jej provozují. Mě tento rok jen utvrdil v tom, že má i nadále smysl své podnikání postavit v žebřičku časových priorit do pozadí a věnovat se i v příštím roce kuličkám na full-time.

Prošli jsme bod po bodu jednotlivé aspekty pro hodnocení národního žebříčku, které jsem vypsal v minulém příspěvku.

V první otázce, zdali by za poslední místo mělo být vždy stejně bodů, 3 z nás souhlasili, Martin zastává názor (resp. říkal, že je to spíše pocitová záležitost), že poslední místo z menšího počtu hráčů je lepší, Ondra mluvil o zohlednění kvality hráčů – v kvalitnější konkurenci by bylo za poslední místo víc bodů.

V otázce, zdali by mělo být za první místo vždy stejně bodů bez ohledu na kvalitu hráčů a jejich počet, jsme se shodli, že ne.

V dalších 2 otázkách, zdali zohledňovat počet hráčů a jejich kvalitu (čím víc lidí, tím víc bodů, čím lepší hráči, tím víc bodů), jsme se shodli, že ano. Stejně jsme se shodli na tom, že není dobrý nápad bodovat stejně Open a Masters (bez koeficientů).

Tato kritéria by tedy měla být vztažena na nový model bodování národního žebříčku. Konkrétní návrhy popíšu níže.

V dalším bodě, pro mě malinko překvapivě, byl schválen návrh na zavedení 3 typu turnaje (vedle Open a Masters) – (Jaryn, Ondra a Martin pro, Petr a Pavel proti). Celkem bude ročně opět 9 hlavních turnajů, z toho 6 Masters a 3 nejvyšší kategorie, pro něž ještě nemáme název (domluvili jsme se, že si uděláme průzkum mezi hráči, jak tyto soutěže chtějí nazvat). Jak moc bude bodově hodnocen 3 druh turnaje se bude řešit později, podle názorů jednotlivých členů VV mám pocit, že buď stejně jako Masters nebo jen malinko více. Argumentem pro zavedení těchto turnajů totiž byla především snaha mít víc prestižních turnajů.

Dále bylo schváleno, že ročně se každému hráči započítává do NŽ 12 nejlepších výsledků bez ohledu na druh turnaje, přičemž z turnajů vyšší kategorie se započítávají pouze 2/3 nejlepších. Jinými slovy – z republikových turnajů se započte 6 nejlepších. 12 započítávaných turnajů celkem zajistí, že i když se v některé části ČR bude konat hodně Openů, tak lidi odjinud, kteří nemohou na všechny jezdit, nebudou znevýhodněni.

Světlo světa spatřily i nové návrhy. Martin přišel s nápadem, že by se mohl konat dlouhodobý turnaj jednotlivců, hraný celý rok, Ondra přišel s nápadem podobné klubové soutěže. O těchto a dalších návrzích z mého přechozího příspěvku se bude jednat na dalších zasedáních.

A nyní k návrhům bodování NŽ:

Pokusil jsem se vyjít ze základních principů tohoto Ondrova návrhu a vymyslet model, který ještě spravedlivěji zohlední kvalitu hráčů na turnaji, odstraní to, že všíchni od 33. místa výše budou mít stejně bodů a zajistí, aby za poslední místo bylo vždy bodů stejně. Při výše uvedeném způsobu bodování by se mohlo stát, že na turnaji, kde bude 10 lidí, bude za poslední místo víc bodů než třeba za 25. místo z 50. lidí (asi se shodneme, že je lepší ten, kdo je 25. z 50 než ten, kdo skončí 10. z 10).

Došel jsem k následujícímu vzorci: (body za počet hráčů + body za kvalitu) + 1. Body za počet hráčů by se počítaly tak, že každý získá tolik bodů, kolik procent soupeřů porazí (příklad: Přijde 25 hráčů, vítěz porazil 24 hráčů, tj. 96%, má 96 bodů. Druhý získá 92, třetí 88 atd., poslední má nula). K těmto bodům se přičtou body za kvalitu tak, že z bodů za počet hráčů vypočteme procento rovnající se počtu procent součtu bodů hráčů na turnaji z celkového součtu bodů nejlepších 100 hráčů v národním žebříčku. Pokud budeme chtít, aby na prvních místech nevzrůstal počet bodů lineárně, ale progresivně, můžeme počet bodů ještě vynásobit progresivním koeficientem. Ten lze nastavit na určitou hodnotu pro 1. místo a na dalších pozicích ho snižovat vždy o určité procento. Zní to složitě, ale je to jednoduché. Podívejme se na následující příklad:

Příklad předpokládá, že součet bodů přítomných hráčů činí 25 % ze součtu bodů 100 nejlepších hráčů NŽ. Všimněte si, že při zohledňování kvality se projeví nejen (ne)přítomnost hráčů z první desítky, ale každý účastník má vliv na kvalitu. Zároveň tento systém dokáže zohlednit i to, jestli např. první hráč je jen o trochu lepší než druhý nebo je výrazně lepší (protože beru v potaz ne umístění, ale počet získaných bodů).

Toto je základní model, o kterém bych rád znal názor hráčů. Lze si snadno hrát s jednotlivými čísly, např. body za kvalitu násobit 2× apod., aby kvalita hrála větší roli apod. Pro konkrétní čísla přepočítám národní žebříček pro tento rok podle těchto kritérií, pokud se ukáže, že o tento model je zájem.

Klíčovou otázkou zústává, zdali chceme systém bodování maximálně jednoduchý nebo spravedlivý. Na výkonném výboru se zdálo, že se nad složitějším systémem nechce nikomu moc přemýšlet – bude to tedy jedna z hlavních otázek v nejbližším průzkumu mezi hráči. Chceme-li maximálně objektivně zohlednit kvalitu přítomných hráčů, nečekejme jednoduchý systém. Zohlednění kvality není jednoduchá věc a tak ani vzorec pro výpočet nemůže být jednoduchý. Pokud naopak chceme, aby se dalo již na turnaji na koleni spočítat, kolik kdo získal bodů, nelze od takového systému očekávat přílišnou objektivitu. Musíme si tedy říct, čemu dáme přednost… Své názory prosím piště do fóra.

První materiál, který zde zveřejním, jsou podklady, které jsem před Turnajem mistrů připravil pro ostatní členy výkonného výboru. Obsahuje přehled návrhů, kterým bychom se měli postupně věnovat, jejich základní analýzu a přehled argumentů pro a proti s tím, že by se každý z členů VV měl zamyslet nad dalšími argumenty (ať již pro nebo proti). Na jejich základě bychom pak měli přijmout příslušná rozhodnutí. Pokud vás při čtení těchto podkladů cokoliv napadne, můžete mi dát vědět buď jakýmkoliv komunikačním kanálem nebo pokud budete chtít, aby se k vašemu nápadu mohli snadno vyjádřit i ostatní, použijte diskusní fórum.

Takže zde je přesná kopie podkladů, které jsem předal členům VV:

Návrhy pro jednání Výkonného výboru

1. Změna bodování národního žebříčku.
2. Projednat zavedení třetí kategorie turnajů (vedle současných Open a Masters)
3. Zavedení kategorie žen.
4. Rozhoz k důlku – vítěz by nemusel začínat, ale rozhodl by, jestli začne on či soupeř.
5. Bodování klubů při klubových soutěžích.
6. Celoroční žebříček klubů (klubová obdoba národního žebříčku).
7. Datum, místo a čas prosincových extrémů.
8. Od pristi sezony – pohar pro nejlepsi zenu v narodnim zebricku po skonceni sezony.
9. Přestupní řád – pravidla pro přestup hráčů mezi kluby.
10. Hráčská anketa o turnaj roku.
11. Probrat možnost vstupu do ČSTV.
12. Pořádání MČR dojic, žen a juniorů.

1. V rámci projednávání možných změn bodování národního žebříčku rozhodnout, zdali nadále budou jen 2 stupně turnajů (Open a Masters) nebo zavedeme ještě třetí a kolik jichbude. Z časového hlediska toto rozhodnutí považuji za prioritu, abychom mohli včas stanovit termíny a získat potřebná povolení. Zároveň bude nutné vyřešit, zdali bodovat do NŽ mistrovství světa.
2. Vyřešit pořádání extrémů – budou již za 2 měsíce.
3. Pravidlo týkající se rozhozu k důlku – nepospíchá, nicméně pravděpodobně se v tomto bodu snadno shodneme.

Bodování národního žebříčku

Doporučuji jednání rozdělit na 2 části. V první si říci, co přesně od bodování očekáváme (odpovíme si na otázky jako Má počet účastníků hrát nějakou roli v bodování? nebo Má kvalita přítomných hráčů ovlivnit počet bodů, o které se hraje? atd. Až budeme mít jasno, co přesně chceme, pak hledejme přesný model splňující tyto požadavky. Ve chvíli, kdy se shodneme na nějakém systému, doporučuji ještě ho neschvalovat, ale pomocí diskusního fóra a mailinglistu s ním seznámit hráče a následně projednat případné připomínky. A samozřejmě tento model prakticky vyzkoušet – přepočítat podle něho NŽ za tento rok a sledovat bodové hodnoty získané konkrétními hráči na jednotivých turnajích – na základě tohoto pak rozhodnout.  

Níže rozepisuji jednotlivé vlastnosti bodování, o kterých bychom měli jednat, zdali by na nich mělo být nové bodování postaveno či nikoliv. Ke každé vlastnosti se snažím vypsat všechny argumenty pro i proti, které mě napadají. Další argumenty pro i proti, stejně jako předložení dalších vlastností k jednání, jsou na vás…   

Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: Pro je 52 %, proti 30 %, jedno je to 17 %. (procenta s přesností na desetinná čísla jsou v samostatné příloze, zde budu počítat jen s celými čísly, proto se může stát, že součet nebude přesně 100 %)   

Můj návrh: Zachovat současný stav v tom smyslu, že poslední hráč dostane vždy 1 bod nebo alespoň nastavit kritéria tak, aby se body za poslední místa lišily minimálně (nešlo-li by to jinak).   

Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: 43 % pro pevné bodování, 56 % proti.   

Můj návrh: Z ankety vyplývá mírná převaha těch, kteří nechtějí pevné bodování. V následujících bodech je vidět, že více lidí chce, aby na počet bodů, které lze získat, měla vliv kvalita hráčů a jejich počet. Proto navrhuji, aby obojí (kvalita i počet) mělo vliv s tím, že maximální počet bodů, které lze na turnaji získat, by se neměl dramaticky lišit turnaj od turnaje (mějme na paměti těch 43 %, kteří preferují, aby těch bodů bylo úplně stejně). Při porovnání argumentů pro a proti také v mých očích u tohoto bodu převažují ty proti.   

Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: 73 % pro, 4 % neví, 21 % proti.   

Můj návrh: Počet hráčů zakomponovat do hodnocení tak, že bude úzce provázan s kvalitou hráčů.   

Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: 65 % pro, 34 % proti.   

Můj návrh: Logicky vzato se zdá, že kvalita hráčů je nejobjektivnějším kritériem. Mínění hráčů v tomto bodě také naznačuje, že by kvalita hráčů na turnaji měla hrát roli v bodování. Proto jednoznačně doporučuji kvalitu účastníků turnaje v novém systému zohlednit.   

Související otázky: 

Budeme-li brát v potaz kvalitu hráčů, budeme vycházek z aktuálního stavu NŽ nebo počtu získaných bodů za posledních 12 měsíců? Budeme do takového žebříčku započítávat i turnaje, které nebyly otevřeny pro všechny? 

U hráčů, kteří se zůčastní malého počtu turnajů a proto nebudou v žebříčku vysoko, započítáme pro účely zjištění síly hráče průměr z neodehraných turnajů?   

Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: 39 % pro, 8 neví, 52 proti. Ti, kteří byli pro, tak uvedli většinou možnost spíše ano, zatímco odpůrci tohoto řešení ve většině případů byli rozhodní – rozhodně ne.   

Můj návrh: Zatímco loni v průzkumu téměř všichni byli pro zvýšení koeficientů Masters (snad jen 2 lidi proti) ze současných 10 na vyšší hodnotu, z letošního průzkumu je vidět, že i když pro zachování nějakých koeficientů je většina, tak už to není tak výrazná názorová převaha jako loni. Loňský důvod pro tenkrát nakonec zamítnutý návrh na zvýšení koeficientů byl, aby Openy nehrály tak velkou roli (snaha, aby hráči z větší dálky, kteří nebudou jezdit na všechny Openy, ale Masters se účastní, měli šanci na dobré umístění). Na základě těchto faktů mi přijde dobré řešení započítávat jen určitý počet turnajů ročně (viz. níže), což vyřeší problém hráčů, kteří nemohou jezdit na všechny Openy a zároveň snížit koeficient Masters. Openy tak dostanou bodové ohodnocení, které bude pro hráče zajímavější než doposud a přesto nebudou hrát v žebříčku dominantní roli, protože se jich jednoduše započítá jen několik.   

Související otázky: 

Jaké koeficienty zvolit pro jednotlivé typy turnajů?   

Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: 26 % je pro, 26 % je to jedno a 47 % nechce 3 stupeň soutěže.   

Můj návrh: Letos zachovat 2 stupně soutěží, příští rok znovu prodiskutovat tuto otázku. Pokud příští rok opět počet hráčů na turnajích a počet klubů vzroste více než 3× jako letos, pravděpodobně bude pravý čas pro tuto změnu.   

Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: 47 % pro, 30 % proti, 21 % je to jedno.   

Můj návrh: Přijde mi to lepší řešení než zvyšování koeficientů Masters (což by vzhledem k výsledkům průzkumu mínění hráčů z 20. října ani nebylo moc dobré). Jsem pro.   

Související otázky: 

Kolik turnajů ročně celkem započítávat? 

Kolik turnajů jednotivých kategorií započítávat (kolik Masters a kolik Open, popř. kolik u třetího druhu soutěže)? 

Započítávat mistrovství světa do žebříčku?   

Zavedení kategorie žen   

V anketě překvapivě většina dotazovaných nepodporuje zavedení této kategorie (jedna z úvodních otázek se také týkala pohlaví respondenta, díky čemuž jsem mohl vyloučit možnost, že by ženy chtěly samostatnou kategorii a muži ne). Opravdu obě pohlaví se vyslovila ve většině proti.   

Zároveň existuje nápad Ondry Hasala uspořádat příští rok mistrovství republiky žen. Podpořil bych tento nápad a zároveň bych navrhoval, že samostatná kategorie žen na turnajích zatím nebude a příští rok bude vhodné nastolit otázku samostatné ženské kategorie znovu.   

Rozhoz k důlku – vítěz by nemusel začínat, ale rozhodl by, jestli začne on či soupeř   

Myslím, že v tomto se většinou shodneme. Anketa vyzněla jednoznačně pro tento návrh. Stále častěji se stává, že hráč chce v první hře házet až jako druhý, proto svou kuličku hází schválně špatně. Pokud by oba chtěli házet jako druzí, pak by se za současných pravidel museli předhánět, kdo při rozhozu k důlku hodí kuličku hůř.   

Bodování klubů v teamových soutěžích   

Letos na 3 turnajích zkušebně proběhla klubová soutěž a setkala se s velmi pozitivním ohlasem. Podle ankety si 73 % hráčů přeje její pokračování v příštím roce, 26 % je to jedno a jen 8 % se vyjádřilo, že by spíše neměla pokračovat. Její bodování probíhalo tím nejjednodušším způsobem – podle současného bodování NŽ.   

Nyní je na čase rozhodnout, jak ji bodovat nadále. Bodování by mělo být samozřejmě maximálně spravedlivé, větší důraz by se měl klást na to, aby měly šanci i méně početné kluby a přitom měly motivaci dorazit na turnaj v co největším počtu. Myšlenka klubové soutěže vznikla právě z tohoto důvodu – aby motivovala pozvat na turnaj další zájemce (druhý důvod – aby vznikaly nové kluby).   

Proto při navrhování způsobu bodování berme v potaz, co je hlavním cílem soutěže. Měli bychom se snažit nastavit bodování tak, aby jakkoliv početný klub měl stále motivaci přivést nové lidi (a zároveň aby kvantita nebyla tím jediným, co rozhodne).   

1. Započítávat body jen např. 6 nejlepším hráčům klubu. Stále je tu motivace přivést další lidi, protože čím víc lidí bude klub míst, tím větší šance, že se aspoň někomu podaří získat hodně bodů. 
2. Zvýšit body za vyšší místa (příklad pro 16. hráčů: v současnosti se boduje takto – 1. místo: 13 bodů, 2. místo: 12 bodů, 3. místo: 11 bodů….…..12. místo: 2 body, 13. – 16. místo: 1 bod – při aplikaci návrhu na zvýšení bodů za vyšší místa – 13. – 16. místo: 1 bod, 12. místo: 2 body, 11. místo: 4 body, 10. místo: 7 bodů, dále 11, 16, 22, 29, 37, 46, 56, 2. místo: 67 a 1. místo: 79 bodů.). Při tomto příkladu by klub musel mít 79 lidí na posledním místě, aby se vyrovnal klubu, jehož hráč zvítězil. A to se v turnaji o 16-ti hráčích podaří jen těžko :o) 

Výhody a nevýhody obou modelů: 

První model bude snažší na výpočet. Druhý pak více motivuje kluby, aby sebou na turnaj braly kohokoliv, i kdyby bylo jasné, že má minimální šanci někoho porazit.   

Můj návrh: Zpracovat možné způsoby bodování a zveřejnit je pouze jako doporučené. Nechat na pořadateli turnaje, jak bude soutěž bodovat.   

Celoroční žebříček klubů (klubová obdoba národního žebříčku)   

Na plzeňském Masters mi bylo navrženo, aby se příští rok vedl žebříček klubů – teamová obdoba národního žebříčku. Zdálo se, že se lidem tato myšlenka líbila. Počítám, že by takový žebříček ještě více zvedl motivační efekt způsobený klubovou soutěží – proto navrhuji takový žebříček zavést a rozhodnout o způsobu bodování.   

Datum, místo a čas prosincových extrémů   

Z ankety vyplývá, že v drtivé většině je to hráčům jedno. Z těch, kteří vyjádřili svá přání, nejvíce preferuje Střelecký ostrov, datum 29. 12. a preference času se pohybují od 10 do 14 hodin (u času nepanuje žádná výrazná shoda).   

Pohár pro nejlepší ženu v NŽ v příštím roce   

Návrh od SKK Rohožky je myslím jasný a mě osobně dává smysl. Vzhledem k vyšším příjmům ze startovného v posledních 2 turnajích Masters by to neměl být z finančního hlediska problém.   

Přestupní řád – pravidla pro přestup hráčů mezi kluby   

Můj návrh: Zachovat současný stav.   

Hráčská anketa o turnaj roku   

Přes zimu bychom mohli vyhlásit anketu o turnaj roku. Hráči by hlasovali, který z turnajů Open či Masters se jim nejvíce líbil. Bylo by to jistě zajímavé – organizátoři turnajů by získali přehled, co se hráčům nejvíc líbí a zároveň bychom tak alespoň morálně ocenili ty, kterým se podařilo nejlépe se trefit do vkusu soutěžících. Osobně si netroufám odhadnout, který turnaj by to mohl vyhrát – a abychom mohli nadále zkvalitňovat turnaje, tato informace by se určitě hodila.   

Probrat možnost vstupu do ČSTV   

Jedná se o návrh Mirka Tlustého – navrhoval bych zjistit současnou situaci, jaké jsou možnosti a požadavky ze strany ČSTV. Členství by znamenalo nemalé peníze pro náš sport a zároveň hodně práce (pokud vím, tak snad každý sport na to má min. jednoho placeného člověka, který funguje na Strahově – ovšem vzhledem k výši dotací od ČSTV si svazy tyto výdaje v klidu mohou dovolit). Ze zkušeností z jiných sportů, které si tímto prošly, ovšem vím, že v ČSTV nepanuje nálada, která by přála přijímání nových členů – pro současné členy by to totiž znamenalo, že koláč peněz, který se rozděluje, by se dělil na více dílů.   

Můj návrh: Zkusit zjistit maximum informací o možnostech a vzhledem k malé šanci na úspěch na tom nestrávit zbytečně moc času. Využít všechny příležitosti, které se naskytnou.   

Pořádání MČR dojic, žen a juniorů   

Návrh Ondry Hasala na pořádání těchto turnajů – u dvojic a žen bych jednoznačně podpořil, navíc v případě žen to může pomoci v diskusi o vlastní kategorii. Co se týče M ČR juniorů, doporučuji probrat s navrhovatelem argumenty pro a proti. 

Zjednodušeně: dvojitý pavouk (double elimination system) spočívá v tom, že na rozdíl od klasického vyřazovacího systému hráč nevypadne po první prohře, ale až po druhé. Čím vícekrát do té doby vyhraje, tím lépe se umístí. Snižuje se tak prvek náhody – pokud někdo narazí na velmi dobrého soupeře, s kterým prohraje, další zápasy absolvuje s těmi, kteří mají na kontě také jednu porážku.

A nyní již konkrétněji. V první řadě se část soutězního pole nasadí. Pavouk je koncipován tak, aby nejlepší 2 hráči na sebe narazili až na konci (pokud neprohrají). Podobně je tomu na dalších pozicích – 1. a 4. hráč a 2. a 3. na sebe mohou narazit až kolo před koncem (opět samozřejmě za předpokladu, že neprohrají) atd. Zpravidla se nasazuje 1/4 startujících, na M ČR to bývá 1/2. Na ostatní pozice se hráči dolosují náhodně.

Vítězové zápasů postupují v pavouku dále (stejně jako u klasického vyřazovacího systému), poražení putují do levé části pavouka. Pokud prohrají v prvním kole, jsou v levém pavouku až na jeho konci (mají to do finále nejdále), pokud prohrají později, tak v levé části pavouka jdou na pozice bližší k finále. Vítěz levé části pak sehraje finálový zápas s vítězem pravé části pavouka.

Ve finále platí pravidlo, že hráč z leva musí vyhrát 2 zápasy, aby se stal vítězem turnaje, zatímco ten z prava pouze jeden. Logika tohoto pravidla spočívá v tom, že hráč z prava musí stejně jako ostatní prohrát 2×, aby byl vyřazen.

Zjistit konečné umístění je velmi snadné. Podívejte se, kam až jste se v pavouku probojovali. Nahoře nad vaším jménem pak najdete napsané umístění. Protože mnoho hráčů končí na společné pozici (např. 5. – 6. místo, 13. – 16. místo), je možné ještě dohrávat o přesnější umístění.