• Sobota, Leden 15th, 2011

Tento článek by pro vás mohl být v přínosný v případÄ›, že:

1. Chcete porozumět systému práce ve výkonném výboru.

2. Jste ve vedení nÄ›kterého z klubů a chcete pÅ™i vynaložení stejného úsilí dosahovat lepších manažerských výsledků.

3. Podílíte se na řízení čehokoliv jiného, tÅ™eba firmy. </span>Budu se soustÅ™edit hlavnÄ› na osvÄ›tlení principu vedení naÅ¡eho svazu, nicménÄ› tyto postupy se dají úplnÄ› stejnÄ› použít, pokud článek čtete kvůli bodům 2 nebo 3.

Hledání řešení

Hledáme-li řešení např. při schvalování nějakého návrhu, který není zcela banální a nabízí se vícero možností, měli bychom projít následujícími fázemi:

1. Definování cíle – jak by mÄ›l vypadat výsledek? NÄ›kdy si snadno odpovíme sami, jindy se názory mohou různit a je tÅ™eba provést průzkum.

2. Hodíme na stůl vÅ¡echna možná Å™eÅ¡ení. Je jedno, jestli se nám líbí nebo ne. V této fázi je tÅ™eba mít co nejvíce možností, z nichž lze vybírat. Bude se nám to hodit obzvláštÄ› v situaci, kdy se z nÄ›jakého důvodu ukáže, že Å™eÅ¡ení, kterému jsme dávali nejvÄ›tší Å¡anci, nelze použít.

3. Poté analyzujeme možnost, která nám pÅ™ijde jako nejlepší. Drtivá vÄ›tÅ¡ina návrhů, které dostávám, fungují tak, že Å™eší jeden konkrétní problém a zároveň nÄ›jaký nový problém (často i více) způsobují. Proto je tÅ™eba vzít v potaz vÅ¡echny možné důsledky a pÅ™emýšlet nad detaily. V této fázi nÄ›kdy můžete pracovat s velkým množstvím dílčích možností.

4. NÄ›kdy se podaří, že hned první možnost je perfektní a může být použita (schválena výkonným výborem). Pokud tomu tak není, je tÅ™eba aplikovat bod 3 na další možnosti a na základÄ› faktů vybrat tu nejlepší.

5. V posledním kroku se vybrané Å™eÅ¡ení maximálnÄ› možnÄ› zjednoduší. V bodÄ› 3 jsme zaÅ¡li do nejmenší možných detailů, které teď zobecníme. Z mnohostránkové diskuse nám vzejde tÅ™eba jediná vÄ›ta do pravidel. Ta díky pÅ™edchozí analýze bude Å™eÅ¡it daný problém výraznÄ› lépe, než kdybychom se od začátku bez pÅ™emýšlení snažili o jednoduché formulace.

Nejčastější manažerské chyby aneb čemu se vyhnout

1. Rozhodování se na základě pocitů namísto faktů. Je všeobecně známo, že lidé se většinou rozhodují na základě pocitů a přitom si myslí, že se rozhodují na základě faktů. Činíte-li manažerské rozhodnutí, nastává ta správná chvíle, abyste zapli mozek a emocionální potenciál šetřili na jiné činnosti. Pokud se při rozhodování nedokážete oprostit od emocí, budou vaše rozhodnutí velmi průměrná.

2. Neschopnost vybírat ze Å¡patných Å™eÅ¡ení. NÄ›kdy prostÄ› máte na výbÄ›r jen nedokonalá, Å¡patná a jeÅ¡tÄ› horší Å™eÅ¡ení. Mnohokrát jsem zažil toto – jako první se probírá nejjednodušší Å™eÅ¡ení. Ukáže se, že je úplnÄ› Å¡patné, a tak pÅ™ichází na Å™adu další možnosti. Jsou sice lepší, ale žádná není dokonalá. Proto se postupnÄ› zavrhují a diskutující idealisticky očekávají, že pÅ™ijde nÄ›jaké dokonalé Å™eÅ¡ení. NepÅ™ijde. ManažeÅ™i začínají být unavení a pÅ™estávají se v možnostech orientovat. Situaci psychicky nezvládnou a rozhodnou se pro tu první, nejhorší variantu – protože je jednoduchá a nejsou ochotni si dát tu práci, aby dále pracovali s lepšími, ale složitÄ›jšími možnostmi.

Závěrem

Ačkoliv se to může zdát samozÅ™ejmé až banální, stále častÄ›ji kolem sebe vidím, že pro mnohé jsou tyto vÄ›ci Å¡panÄ›lskou vesnicí. Pokud tyto principy uplatníte v praxi, máte tak reálnou Å¡anci, že vaÅ¡e rozhodnutí budou výraznÄ› efektivnÄ›jší, než činí ostatní.

Comments are closed.

-->