Během doby, po kterou se kuličkám věnuju, jsem měl možnost vyzkoušet různé povrchy. Klasická hlína, pro kuličky úžasné cesty v Českém ráji nebo třeba speciální kuličkové dráhy, na nichž pořádá turnaje Slovenský zväz hráčov guličiek. A to, že se kuličky dají hrát (skoro) všude, jsem si dnes opět vyzkoušel.

Písčitý povrch je poměrně zajímavý. Vzpomínám na 1. turnaj vůbec, ten se konal pod mostem v Kralupech nad Vltavou (strategické místo, pod mostem člověk nikdy nezmokne ). Povrch byla jakási směsice tvrdého písku a „normální“ hlíny. Žádná velká sláva, Střelecký ostrov je podle mě oproti tomuto místu paráda. Naopak jemný písek, jaký bývá na plážích, se zdá být vhodný tak maximálně pro petanque. Vyzkoušel jsem tedy tu část pláže přímo u moře, která je díky vodě úplně rovná a za odlivu tu vzniká prostor, kde lze hrát.

Možná by to bylo na samostatnou disciplínu – plážové kuličky (proč ne, taky existuje plážový volejbal, ne? ). Důlek lze udělat snadno rukou, patou to radši nezkoušejte, tenhle pokus nedopadl dobře. Odhadl jsem 7,5 metru a s 5 kuličkama v ruce vyzkoušel hru. Hned se ukázala hlavní záludnost terénu – svažuje se k moři, kde taky skončila moje první kulička. Protože mám však praxi – kdysi jsem hrál s Pavlem Zoufalým kuličky i v bazénu – tak jsem se nenechal rozhodit a kuličku zachránil.

Chce to házet těsně nad zemí tak, aby kulička hned po hodu zůstala na místě. I když bylo v písku mnoho stop, dá se říct, že kvalita povrchu až na výše zmíněnou „drobnost“ byla perfektní. Kam to hodíte, tam to letí, nemá se to od čeho odrazit. K tomu, aby se na něčem takovém dal hrát třeba celý turnaj, chybí ještě jedna drobnost – hráči by nejspíš potřebovali nějaké vznášedla, aby na povrch nešlapali – asi si umíte představit, jak dlouho by důlek vydržel, kdyby na něm hráli junioři.

Zajímavé řešení jsem viděl minulý měsíc na Ibize. Tam vůbec mají pláže jak kdyby po nich pravidelně jezdil parní válec. V jednom místě, těsně před pláží, měli z tohoto drobného písku krásné prostranství pro kuličky jako dělané. Byl to skutečně ten nejjemnější písek, nejspíš natvrdo uválcovaný. Hrát jsem tam sice nezkoušel, ale to stačilo vidět – určitě by se tam hrálo skvěle.

Takže až si jako Pavel budete dělat na zahrádce kuličkové hřiště, zkuste místo antuky jemný písek…a dejte vědět, jak to dopadlo. Hrát se dá fakt téměř na všem.