Už léta jsem se chtÄ›l vydat na nÄ›jaký turnaj v pétanque, protože je to sport tomu naÅ¡emu dosti blÃzký. Dneska jsem se koneÄnÄ› na jeden dostal. Vyrazili jsme se Zbyňkem do Roudnice nad Labem. A byla sranda…
VÄera v 9 hodin veÄer se domlouváme se Zbyňkem, že vyrazÃme na turnaj dvojic. Jednak si užÃt skvÄ›lou hru, jednak i se podÃvat na organizaci turnaje, jestli nenajdeme nÄ›jakou inspiraci pro nás.
Co ÄlovÄ›ka hrajÃcÃho kuliÄky na prvnà pohled musà zaujmout, je skvÄ›le zpracované hÅ™iÅ¡tÄ›. Nejen skvÄ›le zpracované, ale je jich 20, takže i pÅ™i vÄ›tÅ¡Ãm poÄtu hráÄů se dá odehrát dost zápasů. My jsme vÄetnÄ› tréninku hráli skoro 9 hodin. Druhá zajÃmavá vÄ›c – hráÄi si sami chodà zapisovat výsledky. Odpadá tak chaos, když dohraje nÄ›kolik lidà najednou a jeden pÅ™es druhého hlásà výsledek. Nutno ovÅ¡em podotknout, že jsme tam byli zÅ™ejmÄ› jedinà nováÄkové, takže si to mohli dovolit.
Ale pojÄme se naÅ¡imi výsledky. No Å™eknÄ›me si to na rovinu, dostali jsme pÄ›knÄ› na pr*** PÅ™ijÞdÃme schválnÄ› hodinu pÅ™ed zahájenÃm, abychom se nauÄili základy. Já to za celý život hrál tak 3×15 minut, u Zbyňka nevim, ale asi taky netrénuje 3 hodiny dennÄ›… Lidi tam byli skvÄ›lÃ, pohodovÃ, poradili a tak tak jsme pobrali základy pravidel a po hodinÄ› zaÄli prvnà zápas.
Hrály se skupiny po 6 lidech, 2 nejlepÅ¡Ã dvojice z každé skupiny postupovali do KO pavouka. Takže pro nás pÅ™Ãjemný hernà systém, protože si zahrajeme hodnÄ› zápasů. Inu, mÄ›li jsme radost, když jsme vyhráli prvnà hru (nebo nához, jak tomu hráÄi pétanque Å™ÃkajÃ) a po prvnà prohÅ™e 13:2 jsme rádi, že nekonÄÃme s nulou. DalÅ¡Ã zápas se lepÅ¡Ãme, prohráváme jen 13:3. SpoÄÃtali jsem si, že vÄetnÄ› turnaje poražených (do kterého jsme pÅ™ekvapivÄ› i my), budeme hrát 8 zápasů a tÃmto tempem to dotáhneme max. na 13:9.
Na 13:9 (nebo snad i 10) jsme to dotáhli pomÄ›rnÄ› brzy, ale to taky bylo vÅ¡echno. Povedlo se sice párkrát trefit kouli pÅ™Ãmo ke koÅ¡onku, ale tu soupeÅ™i vÄ›tÅ¡inou hravÄ› vyrazili. MÄ› se zas povedlo hodit jednu kouli tak blbÄ›, že koÅ¡onek letÄ›l pÅ™es 2 hÅ™iÅ¡tÄ› pryÄ, dÃky Äemuž jsme uhráli remÃzu v prakticky prohraném náhozu.
O pár zápasů pozdÄ›ji se nezapÅ™ela Zbyňkova koumavá povaha, kdy jedné krásce z konkurenÄnà dvojice suverénÄ› tvrdil, že nesmà zvednout kouli, která pÅ™ekážà pÅ™i pÅ™eměřenà vzdálenosti. Když jsem veÄer surfoval po pétanque stránkách, narazil jsem náhodou na jejà profil, ve kterém má uvedeno:VÃtÄ›zstvà nepÅ™inesl ani dalÅ¡Ã zápas, ve kterém pÅ™iÅ¡el jeden ze soupeřů, jestli bysme na nÄ› chvÃli nepoÄkali, ze jeÅ¡tÄ› dopijou panáka. Rádi jsme souhlasili… ZaÄlo se hrát a vyhrávali jsme, ÄastÄ›ji než oni. Ale my vyhrávali po jednom bodu, oni když vyhráli, tak vÄ›tÅ¡inou mÄ›li bodů vÃc. Pak za stavu, když jsme vedli 9:6, poté, co jsme nÄ›kolikrát mohli vyhrát celý zápas (oni mÄ›li vyházené vÅ¡echny koule a my jeÅ¡tÄ› nekolik, žádná koule nepÅ™ekážela v cestÄ›), oni dali 5 koulà lÃp než my a protože se hrálo do 11, bylo po srandÄ›.
Inu, dobré nebyly naÅ¡e výkony, ale o to lepÅ¡Ã byl gulášek za 40 KÄ podávaný hned vedle hÅ™iÅ¡tÄ›. StejnÄ› tak dobrá klobáska a ani výlet do mÃstnà cukrárny nezklamal.
Zbyněk při hře
Já při hře
Tam nad tÄ›mi lampami – to nenà ufo…