Konečně přišlo nejen jaro, ale i první turnaj. Ten proběhl v Praze na Střeleckém ostrově. V tomto příspěvku se zaměřím na to, co mu předcházelo i jak probíhal.

Koncem týdne jsem poslal poslední tiskové zprávy. Na netu se dalo sledovat pár článků o nás, někde jen doslova přetištěná tiskovka, jinde pak vlastní článek. Všechny, které jsem našel, byly velice kvalitní.

V pátek si připravuju poslední věci, přitom vyřizuju pár telefonátů s novináři. Protože se nedá přesně odhadnout, kolik přijde lidí, dělám pavouka s automatickým nalosováním pro případ více než 32 lidí. Funguje to v podstatě tak, že se v excelu (nebo jeho free alternativě jako můj open office) napíše seznam hráčů a výstupem je pavouk, ve kterém jsou na správném místě. To může urychlit první fázi turnaje, kdy se tohle dělá ručně a zdlouhavě se hledají čísla v pavouku.

Tato zábava se protáhla do 5h ráno. Následují 3 hodinky příjemného spánku a poté odjezd na Střelák. Po cestě se z motoru auta začíná nějak kouřit, tak zastavuju v postranní uličce se podívat, co s tím je. Jenže to nejde otevřít a času není nazbyt, tak jedu dál. Při parkování u Střeláku už vychází z motoru slušný kouř, ale dojel jsem a včas. Ujišťuju se, že auto nemá tendenci hořet, pak beru věci a mířím na ostrov. Krátce po 9h jsem na místě a začínají přípravy.

Počasí tak akorát, žádné vedro ani zima. Týden předem slibovala předpověď 17 stupňů, pak postupně slevovala, až zbylo cca 14 st. Pro jistotu beru plachty – 2 ks 10×8 m a ještě pár menších. Naštěstí nebyly potřeba.

Jak bývá v kuličkách zvykem, hráči přichází na poslední chvíli, takže ještě půl hodiny před začátkem je počet účastníků hádankou. Těch dorází 25 – číslo, z kterého pořadatel nemůže být ani zklamaný, ani nebouchá šampus. Překvapivě se většina nových účastníků dozvěděla o turnaji z novin. Jsem rád, že něco takového funguje - většinou to u mě totiž bývá tak, že jakákoliv offline propagace s tou online je pouze chabým doplňkem.

Turnaj začíná s malým zpožděním, protože prostor hřiště je využíván pro rozhovory České televize s hráči. Několik dalších novinářů si povídá s hráči nebo pořadateli.

Favorité nemají problém se prosadit, Karel Tesař st. jde bez porážky pro vítězství. Zbyněk Fojtík se dostává do finále přes Pavla Zoufalého, který tak končí 3. Karel Fáber tentokrát neobsazuje své oblíbené 6. místo, ale míří těsně pod bednu.

Vládne pohodová atmosféra, nikdo neprudí, prostě příjemný turnaj. V průběhu soutěže si spousta lidí půjčí kuličky a zkouší hru na důlcích pro veřejnost. Končíme někdy kolem 18h.