• Čtvrtek, Červen 14th, 2007

Kuličky jsou sice sport, který lze provozovat téměř všude, ale… Když si chci s někým zahrát, kus pěkné cesty mezi paneláky nebo u lesa vždycky najdu. Chci-li uspořádat turnaj a tudíž je třeba více hřišť vedle sebe, tak už to bývá oříšek. V některých městech (např. Neratovice) je téměř nadlidský úkol nalézt místo, kde lze hrát, v Kralupech je jedno jediné a musí se lézt za ním do kopce a třeba v Rakovníku musel Mirek před posledním Masterem řešit dilema, jestli divácky atraktivní místo nebo lepší povrch. Takže se snažím najít řešení a nějaké nápady přináším v tomto příspěvku.

V poslední době proběhly nějaké experimenty s povrchy, každý se ubíral jiným směrem. První byl pokus s koberci – koberec se dá natáhnout všude (+), trochu náročnější je však přeprava, jeho zajištění, aby pod něj nezapadávaly kuličky a taky to není zadarmo (-). Druhý nápad je posypat terén jemným pískem nebo prachem – to nic nestojí a může se použít to, co se vymete (+), ale zase to dá hodně práce a jeden pořadatel to nemůže sám zvládnout (-).

Zatímco reakce hráčů na první zmiňovaný experiment byla poměrně vlažná, na posledním turnaji se úpravy pomocí jemného písku setkaly s podporou. Proto zde blíže rozvedu zkušenosti s touto metodou.

Zkoušel jsem to 2 x v Neratovicích na jednom hřišti – jedno bylo vždy upravené pomocí písku, ostatní jen zametené. Šlo tedy porovnávat, co je lepší. V prvním případě jsem použil písek bez jakéhokoliv prosívání. Určitý efekt byl znát, hrálo se mi na tom hřišti lépe, ale i v písku se našlo pár kamínků větších než by bylo záhodno.

Druhý pokus proběhl tuto neděli a pomocí cedníku se mi podařilo popískovat asi 2/3 jedné dráhy. Nedostaly se tam tedy žádné kamínky a rozdíl už byl diametrální. Ten cedník je dobrý i v tom, že písek propadává pomalu a nestane se, že by ho na jedno místo vypadlo moc (pak by se v tom místě kuličky zabržďovaly rychleji než jiinde). Viděl jsem na tomto důlku skvělé rozhozy a mě se tam taky dařilo ze všech drah nejlépe.

Co tomu chybělo k ideálu? Asi v polovině dráhy bylo v zemi hodně velkých kamenů. Neumím odhadnout, jestli tohle ten písek tlumil aspoň trochu nebo vůbec, každopádně ty větší by to chtělo ze země vyndat a pak teprve pískovat.

A co časová náročnost? Začal jsem s tím asi půl hodiny před začátkem turnaje a skončil asi 10 – 15 min. po ukončení prezentace – takže cca 40 – 45 min. na 2/3 dráhy. Takže na 1 dráhu cca hodina, na 6 (což je počet, na který se v Neratovicích hraje) by bylo třeba 6 člověkohodin, v případě úpravy jen 2/3 (pro většinu hráčů dostačující) 4 člověkohodiny.

Takže toto je malý návod na něco, co se vyzkoušelo a funguje to. Pokud na pořádání turnaje máte team lidí, kteří by byli ochotni pomoct, vřele tento postup doporučuju. Dilema, jestli dobrý povrch nebo atraktivní místo, pak nebudete muset řešit.

Comments are closed.

-->