Návrhy pro výkonný výbor
Na Turnaji mistrů proběhla Valná hromada, která schválila návrh na rozšíření výkonného výboru ze současných 3 lidí na 5. V tomto složení se poprvé sejdeme v sobotu 10. 11. 2007, abychom se věnovali mnoha nápadům, které hráči v poslední době navrhli. Byl bych rád, aby si všichni mohli udělat nejen obrázek o tom, jakým způsobem výkonný výbor pracuje, ale hlavně reagovat případnými dalšími nápady. Proto zde naleznete informace týkající se těchto návrhů.
První materiál, který zde zveřejním, jsou podklady, které jsem před Turnajem mistrů připravil pro ostatní členy výkonného výboru. Obsahuje přehled návrhů, kterým bychom se měli postupně věnovat, jejich základní analýzu a přehled argumentů pro a proti s tím, že by se každý z členů VV měl zamyslet nad dalšími argumenty (ať již pro nebo proti). Na jejich základě bychom pak měli přijmout příslušná rozhodnutí. Pokud vás při čtení těchto podkladů cokoliv napadne, můžete mi dát vědět buď jakýmkoliv komunikačním kanálem nebo pokud budete chtít, aby se k vašemu nápadu mohli snadno vyjádřit i ostatní, použijte diskusní fórum.
Takže zde je přesná kopie podkladů, které jsem předal členům VV:
Návrhy pro jednání Výkonného výboru
Níže se pokouším vypsat pokud možno co nejkompletnější seznam návrhů, které mi buď byly předloženy některými hráči nebo po diskusi s ostatními cítím minimálně potřebu se zabývat danou problematikou.- Změna bodování národního žebříčku.
- Projednat zavedení třetí kategorie turnajů (vedle současných Open a Masters)
- Zavedení kategorie žen.
- Rozhoz k důlku – vítěz by nemusel začínat, ale rozhodl by, jestli začne on či soupeř.
- Bodování klubů při klubových soutěžích.
- Celoroční žebříček klubů (klubová obdoba národního žebříčku).
- Datum, místo a čas prosincových extrémů.
- Od pristi sezony – pohar pro nejlepsi zenu v narodnim zebricku po skonceni sezony.
- Přestupní řád – pravidla pro přestup hráčů mezi kluby.
- Hráčská anketa o turnaj roku.
- Probrat možnost vstupu do ČSTV.
- Pořádání MČR dojic, žen a juniorů.
- V rámci projednávání možných změn bodování národního žebříčku rozhodnout, zdali nadále budou jen 2 stupně turnajů (Open a Masters) nebo zavedeme ještě třetí a kolik jichbude. Z časového hlediska toto rozhodnutí považuji za prioritu, abychom mohli včas stanovit termíny a získat potřebná povolení. Zároveň bude nutné vyřešit, zdali bodovat do NŽ mistrovství světa.
- Vyřešit pořádání extrémů – budou již za 2 měsíce.
- Pravidlo týkající se rozhozu k důlku – nepospíchá, nicméně pravděpodobně se v tomto bodu snadno shodneme.
Bodování národního žebříčku
Doporučuji jednání rozdělit na 2 části. V první si říci, co přesně od bodování očekáváme (odpovíme si na otázky jako Má počet účastníků hrát nějakou roli v bodování? nebo Má kvalita přítomných hráčů ovlivnit počet bodů, o které se hraje? atd. Až budeme mít jasno, co přesně chceme, pak hledejme přesný model splňující tyto požadavky. Ve chvíli, kdy se shodneme na nějakém systému, doporučuji ještě ho neschvalovat, ale pomocí diskusního fóra a mailinglistu s ním seznámit hráče a následně projednat případné připomínky. A samozřejmě tento model prakticky vyzkoušet – přepočítat podle něho NŽ za tento rok a sledovat bodové hodnoty získané konkrétními hráči na jednotivých turnajích – na základě tohoto pak rozhodnout.
Níže rozepisuji jednotlivé vlastnosti bodování, o kterých bychom měli jednat, zdali by na nich mělo být nové bodování postaveno či nikoliv. Ke každé vlastnosti se snažím vypsat všechny argumenty pro i proti, které mě napadají. Další argumenty pro i proti, stejně jako předložení dalších vlastností k jednání, jsou na vás…
Mělo by být za poslední místo v turnaji vždy stejně bodů bez ohledu na počet a kvalitu hráčů?|
Argumenty pro: Být poslední z 10-ti není lepší než být poslední z 20-ti (ani naopak) – proto je rozumné v obou případech dát hráči stejně bodů. |
Argumenty proti: Neznám žádná negativa. |
Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: Pro je 52 %, proti 30 %, jedno je to 17 %. (procenta s přesností na desetinná čísla jsou v samostatné příloze, zde budu počítat jen s celými čísly, proto se může stát, že součet nebude přesně 100 %)
Můj návrh: Zachovat současný stav v tom smyslu, že poslední hráč dostane vždy 1 bod nebo alespoň nastavit kritéria tak, aby se body za poslední místa lišily minimálně (nešlo-li by to jinak).
Mělo by být za první místo v turnaji vždy stejně bodů bez ohledu na počet a kvalitu hráčů?|
Argumenty pro: Musím-li vynechat některý turnaj, nemůže se mi stát, že vítěz tohoto turnaje získá tolik bodů, kolik již v daném roce nepůjde na žádném jiném získat. |
Argumenty proti: Za vítězství v turnaji, kde se sejde kompletní špička získám stejně bodů jako na turnaji, kterého se zúčastní jen začátečníci. Skončím-li na jednom turnaji na 20. místě ze 40-ti účastníků (tzn. v polovině), dostanu méně bodů než když skončím poslední z 15-ti účastníků. Pevný systém bodování fungoval ze začátku existence našeho svazu, neosvědčil se. |
Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: 43 % pro pevné bodování, 56 % proti.
Můj návrh: Z ankety vyplývá mírná převaha těch, kteří nechtějí pevné bodování. V následujících bodech je vidět, že více lidí chce, aby na počet bodů, které lze získat, měla vliv kvalita hráčů a jejich počet. Proto navrhuji, aby obojí (kvalita i počet) mělo vliv s tím, že maximální počet bodů, které lze na turnaji získat, by se neměl dramaticky lišit turnaj od turnaje (mějme na paměti těch 43 %, kteří preferují, aby těch bodů bylo úplně stejně). Při porovnání argumentů pro a proti také v mých očích u tohoto bodu převažují ty proti.
Čím více hráčů se zúčastní turnaje, tím více bodů do národního žebříčku by na daném turnaji mělo jít získat?|
Argumenty pro: Čím více hráčů se turnaje zúčastní, tím větší pravděpodobnost, že vyhrát turnaj bude těžší než když se ho zúčastní méně hráčů. To podporuje argument, že za vítězství z více hráčů by mělo být více bodů. |
Argumenty proti: Musím-li vynechat některý turnaj, může se mi stát, že vítěz tohoto turnaje získá tolik bodů, kolik již v daném roce nepůjde na žádném jiném získat. Při vyšším počtu účastníků je skutečně vyšší pravděpodobnost, že vyhrát bude náročnější, nemusí tomu však být vždy (např. turnaj, kde je hodně nováčků). |
Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: 73 % pro, 4 % neví, 21 % proti.
Můj návrh: Počet hráčů zakomponovat do hodnocení tak, že bude úzce provázan s kvalitou hráčů.
Čím lepší hráči se zúčastní turnaje (posuzováno dle stavu národního žebříčku), tím více bodů by na daném turnaji mělo jít získat?|
Argumenty pro: Porazit kvalitnější hráče je náročnější než začátečníky, proto by ti, kteří poráží lepší hráče, měli mít možnost získávat více bodů. |
Argumenty proti: Musím-li vynechat některý turnaj, může se mi stát, že vítěz tohoto turnaje získá tolik bodů, kolik již v daném roce nepůjde na žádném jiném získat. |
Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: 65 % pro, 34 % proti.
Můj návrh: Logicky vzato se zdá, že kvalita hráčů je nejobjektivnějším kritériem. Mínění hráčů v tomto bodě také naznačuje, že by kvalita hráčů na turnaji měla hrát roli v bodování. Proto jednoznačně doporučuji kvalitu účastníků turnaje v novém systému zohlednit.
Související otázky:
Budeme-li brát v potaz kvalitu hráčů, budeme vycházek z aktuálního stavu NŽ nebo počtu získaných bodů za posledních 12 měsíců? Budeme do takového žebříčku započítávat i turnaje, které nebyly otevřeny pro všechny?
U hráčů, kteří se zůčastní malého počtu turnajů a proto nebudou v žebříčku vysoko, započítáme pro účely zjištění síly hráče průměr z neodehraných turnajů?
Mělo by být bodování Open a Masters stejné – bez koeficientů?|
Argumenty pro: Neznám argument pro. |
Argumenty proti: Abychom mohli porovnávat výkonost hráčů z různých koutů republiky, potřebujeme, aby o žebříčku rozhodovaly zejména soutěže, na kterých se tito hráči sejdou. Toho docílíme tím, že body na republikových turnajích se budou násobit určitým koeficientem. Kdybychom toho chtěli dosáhnout pouze zohledněním kvality hráčů (tím, že pokud by se zúčastnili kvalitnější hráči, bylo by více bodů, jistě by to fungovalo tak, že na Masters by bylo hodně bodů, ale hrozilo by, že když se sejde na některém z Openů víc lidí ze špičky, bude tento Open bodovaný stejně jako Masters. To sice na první pohled zní logicky, ale je tu jeden negativní aspekt – nikdo z hráčů dopředu neví, jaká konkurence se na daném Openu sejde. Mohlo by to tedy znamenat, že neúčast na Openu by znamenala stejnou bodovou ztrátu jako neúčast na Masters.) |
Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: 39 % pro, 8 neví, 52 proti. Ti, kteří byli pro, tak uvedli většinou možnost spíše ano, zatímco odpůrci tohoto řešení ve většině případů byli rozhodní – rozhodně ne.
Můj návrh: Zatímco loni v průzkumu téměř všichni byli pro zvýšení koeficientů Masters (snad jen 2 lidi proti) ze současných 10 na vyšší hodnotu, z letošního průzkumu je vidět, že i když pro zachování nějakých koeficientů je většina, tak už to není tak výrazná názorová převaha jako loni. Loňský důvod pro tenkrát nakonec zamítnutý návrh na zvýšení koeficientů byl, aby Openy nehrály tak velkou roli (snaha, aby hráči z větší dálky, kteří nebudou jezdit na všechny Openy, ale Masters se účastní, měli šanci na dobré umístění). Na základě těchto faktů mi přijde dobré řešení započítávat jen určitý počet turnajů ročně (viz. níže), což vyřeší problém hráčů, kteří nemohou jezdit na všechny Openy a zároveň snížit koeficient Masters. Openy tak dostanou bodové ohodnocení, které bude pro hráče zajímavější než doposud a přesto nebudou hrát v žebříčku dominantní roli, protože se jich jednoduše započítá jen několik.
Související otázky:
Jaké koeficienty zvolit pro jednotlivé typy turnajů?
Měl by být zaveden 3 stupeň soutěže (vedle současných Open a Masters)?|
Argumenty pro: Většina sportů má 3 – 4 stupně soutěží – republikové, oblastní, místní, větší sporty ještě okresní. Je to logické při nárustu členské základny v jednotivých regionech. |
Argumenty proti: V současné době ještě není v regionech tolik klubů (a jimi pořádaných soutěží), aby mělo smysl zavádět oblastní soutěže. Hodně klubů je jen v Praze, kde by možná regionální soutěže mohly být zajímavé, v ostatních krajích je však minimum klubů (západní Čechy: 1, střední Čechy: 4, severní Čechy: 1). |
Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: 26 % je pro, 26 % je to jedno a 47 % nechce 3 stupeň soutěže.
Můj návrh: Letos zachovat 2 stupně soutěží, příští rok znovu prodiskutovat tuto otázku. Pokud příští rok opět počet hráčů na turnajích a počet klubů vzroste více než 3× jako letos, pravděpodobně bude pravý čas pro tuto změnu.
Započítávat každému hráči jen určitý počet nejlepších turnajů ročně (cca 12) bez ohledu na kategorii turnaje?|
Argumenty pro: Hráč nemůže získat neúměrné množství bodů tím, že bude objíždět všechny turnaje nebo že jich bude hodně pořádat. Hráči účastnící se pouze turnajů Open ve svém městě mají šanci získat pro ně zajímavé množství bodů a přitom neohrozí ty, kteří se pravidelně účastní Masters (samozřejmě při rozumně nastaveném koeficientu Masters a dalších faktorech, které ovlivní počet bodů, které lze v turnaji získat). |
Argumenty proti: Člověk, který se účastní mnoha turnajů ročně, může mít ke konci sezóny pocit, že na dalších turnajích nemá bodově co získat. |
Výsledek průzkumu učiněný mezi hráči 20. 10. 2007 k této otázce: 47 % pro, 30 % proti, 21 % je to jedno.
Můj návrh: Přijde mi to lepší řešení než zvyšování koeficientů Masters (což by vzhledem k výsledkům průzkumu mínění hráčů z 20. října ani nebylo moc dobré). Jsem pro.
Související otázky:
Kolik turnajů ročně celkem započítávat?
Kolik turnajů jednotivých kategorií započítávat (kolik Masters a kolik Open, popř. kolik u třetího druhu soutěže)?
Započítávat mistrovství světa do žebříčku?
Zavedení kategorie žen
V anketě překvapivě většina dotazovaných nepodporuje zavedení této kategorie (jedna z úvodních otázek se také týkala pohlaví respondenta, díky čemuž jsem mohl vyloučit možnost, že by ženy chtěly samostatnou kategorii a muži ne). Opravdu obě pohlaví se vyslovila ve většině proti.
Zároveň existuje nápad Ondry Hasala uspořádat příští rok mistrovství republiky žen. Podpořil bych tento nápad a zároveň bych navrhoval, že samostatná kategorie žen na turnajích zatím nebude a příští rok bude vhodné nastolit otázku samostatné ženské kategorie znovu.
Rozhoz k důlku – vítěz by nemusel začínat, ale rozhodl by, jestli začne on či soupeř
Myslím, že v tomto se většinou shodneme. Anketa vyzněla jednoznačně pro tento návrh. Stále častěji se stává, že hráč chce v první hře házet až jako druhý, proto svou kuličku hází schválně špatně. Pokud by oba chtěli házet jako druzí, pak by se za současných pravidel museli předhánět, kdo při rozhozu k důlku hodí kuličku hůř.
Bodování klubů v teamových soutěžích
Letos na 3 turnajích zkušebně proběhla klubová soutěž a setkala se s velmi pozitivním ohlasem. Podle ankety si 73 % hráčů přeje její pokračování v příštím roce, 26 % je to jedno a jen 8 % se vyjádřilo, že by spíše neměla pokračovat. Její bodování probíhalo tím nejjednodušším způsobem – podle současného bodování NŽ.
Nyní je na čase rozhodnout, jak ji bodovat nadále. Bodování by mělo být samozřejmě maximálně spravedlivé, větší důraz by se měl klást na to, aby měly šanci i méně početné kluby a přitom měly motivaci dorazit na turnaj v co největším počtu. Myšlenka klubové soutěže vznikla právě z tohoto důvodu – aby motivovala pozvat na turnaj další zájemce (druhý důvod – aby vznikaly nové kluby).
Proto při navrhování způsobu bodování berme v potaz, co je hlavním cílem soutěže. Měli bychom se snažit nastavit bodování tak, aby jakkoliv početný klub měl stále motivaci přivést nové lidi (a zároveň aby kvantita nebyla tím jediným, co rozhodne).
Modely řešení, které byly zatím navrženy, jsou 2:- Započítávat body jen např. 6 nejlepším hráčům klubu. Stále je tu motivace přivést další lidi, protože čím víc lidí bude klub míst, tím větší šance, že se aspoň někomu podaří získat hodně bodů.
- Zvýšit body za vyšší místa (příklad pro 16. hráčů: v současnosti se boduje takto – 1. místo: 13 bodů, 2. místo: 12 bodů, 3. místo: 11 bodů….…..12. místo: 2 body, 13. – 16. místo: 1 bod – při aplikaci návrhu na zvýšení bodů za vyšší místa – 13. – 16. místo: 1 bod, 12. místo: 2 body, 11. místo: 4 body, 10. místo: 7 bodů, dále 11, 16, 22, 29, 37, 46, 56, 2. místo: 67 a 1. místo: 79 bodů.). Při tomto příkladu by klub musel mít 79 lidí na posledním místě, aby se vyrovnal klubu, jehož hráč zvítězil. A to se v turnaji o 16-ti hráčích podaří jen těžko :o)
Výhody a nevýhody obou modelů:
První model bude snažší na výpočet. Druhý pak více motivuje kluby, aby sebou na turnaj braly kohokoliv, i kdyby bylo jasné, že má minimální šanci někoho porazit.
Můj návrh: Zpracovat možné způsoby bodování a zveřejnit je pouze jako doporučené. Nechat na pořadateli turnaje, jak bude soutěž bodovat.
Celoroční žebříček klubů (klubová obdoba národního žebříčku)
Na plzeňském Masters mi bylo navrženo, aby se příští rok vedl žebříček klubů – teamová obdoba národního žebříčku. Zdálo se, že se lidem tato myšlenka líbila. Počítám, že by takový žebříček ještě více zvedl motivační efekt způsobený klubovou soutěží – proto navrhuji takový žebříček zavést a rozhodnout o způsobu bodování.
Datum, místo a čas prosincových extrémů
Z ankety vyplývá, že v drtivé většině je to hráčům jedno. Z těch, kteří vyjádřili svá přání, nejvíce preferuje Střelecký ostrov, datum 29. 12. a preference času se pohybují od 10 do 14 hodin (u času nepanuje žádná výrazná shoda).
Pohár pro nejlepší ženu v NŽ v příštím roce
Návrh od SKK Rohožky je myslím jasný a mě osobně dává smysl. Vzhledem k vyšším příjmům ze startovného v posledních 2 turnajích Masters by to neměl být z finančního hlediska problém.
Přestupní řád – pravidla pro přestup hráčů mezi kluby
Návrh Klubu Filipa Hasala: Zakázat během sezóny přestupovat do jiného klubu, ale vždy jen na konci sezóny, případně o prázdninách a to jen se souhlasem předsedy klubu, aby nedocházelo k tomu, že někdo na každém turnaji hraje za někoho jiného.|
Argumenty pro: Předsedové klubů budou mít radost, že jim nemůže jen tak někdo odejít. |
Argumenty proti: Pokud klub řídí někdo, kdo by se snažil rozvracet náš sport (viz. současná snaha vedení klubu Spanker o založení konkurenčního svazu a přetahování současných hráčů), byli bychom sami proti sobě, kdybychom neumožnili ostatním členům takovéhoto klubu přejít jinam. Hráč, který chce přestoupit a nebude mu to v brzké době umožněno, může v klubu šířit negativní atmosféru, což se v konečném důsledku vymstí samotnému klubu. §3 zákona o sdružování říká: Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit.Nevím sice, jak by právník interpretoval slovo svobodně, ale přijde mi, že pokud několik měsíců z klubu nemohu vystoupit, moc svobodné to není. |
Můj návrh: Zachovat současný stav.
Hráčská anketa o turnaj roku
Přes zimu bychom mohli vyhlásit anketu o turnaj roku. Hráči by hlasovali, který z turnajů Open či Masters se jim nejvíce líbil. Bylo by to jistě zajímavé – organizátoři turnajů by získali přehled, co se hráčům nejvíc líbí a zároveň bychom tak alespoň morálně ocenili ty, kterým se podařilo nejlépe se trefit do vkusu soutěžících. Osobně si netroufám odhadnout, který turnaj by to mohl vyhrát – a abychom mohli nadále zkvalitňovat turnaje, tato informace by se určitě hodila.
Probrat možnost vstupu do ČSTV
Jedná se o návrh Mirka Tlustého – navrhoval bych zjistit současnou situaci, jaké jsou možnosti a požadavky ze strany ČSTV. Členství by znamenalo nemalé peníze pro náš sport a zároveň hodně práce (pokud vím, tak snad každý sport na to má min. jednoho placeného člověka, který funguje na Strahově – ovšem vzhledem k výši dotací od ČSTV si svazy tyto výdaje v klidu mohou dovolit). Ze zkušeností z jiných sportů, které si tímto prošly, ovšem vím, že v ČSTV nepanuje nálada, která by přála přijímání nových členů – pro současné členy by to totiž znamenalo, že koláč peněz, který se rozděluje, by se dělil na více dílů.
Můj návrh: Zkusit zjistit maximum informací o možnostech a vzhledem k malé šanci na úspěch na tom nestrávit zbytečně moc času. Využít všechny příležitosti, které se naskytnou.
Pořádání MČR dojic, žen a juniorů
Návrh Ondry Hasala na pořádání těchto turnajů – u dvojic a žen bych jednoznačně podpořil, navíc v případě žen to může pomoci v diskusi o vlastní kategorii. Co se týče M ČR juniorů, doporučuji probrat s navrhovatelem argumenty pro a proti.